Jak už jsme referovali, ve středu rozhodovali zastupitelé Třebíče o dalších finančních prostředcích, které město „vrazí“ do revitalizace komunikací v areálu bývalé továrny BOPO. Metodou ukrajování salámu a časové tísně dotlačilo vedení radnice zastupitele k tomu, že pod nátlakem pro nevýhodný projekt většina z nich po dlouhé diskuzi zvedla ruce.

Nejdříve byl zastupitelům předložen návrh na přijetí „danajského daru“, pozemků v areálu BOPO, které město vůbec nepotřebuje. Argumentace Pavla Pacala (Pro Třebíč) byla svérázná. Městu tam už většina pozemků na nádvoří stejně patří, tak se jen zarovnají. Jenomže v tom právě tkví problém. Město bude pozemky udržovat pro soukromé firmy, kterým v areálu patří většina budov. Zastupitel Jaromír Barák (HZNR!) chtěl vědět, co na získaných pozemcích chce město postavit. Od stranického kolegy starosty Pavla Heřmmana se mu dostalo absurdní odpovědi, že představení celého projektu je až v dalším bodě jednání. S tím ovšem měla opozice problém. Jak schválit nabytí pozemků, když nevíme na co?

Překvapení zažili v pondělí obyvatelé rodinného domku v Dolních Vilémovicích, u  schodů se jim totiž objevil netopýr rezavý. Předali jej do třebíčského útulku Ligy na ochranu zvířat ČR, odkud ,, letec,, putoval do zimoviště v Ptačím centru Brno.
Netopýr rezavý je velký netopýr s výrazně rezavou, krátkou a hustou srstí, složenou z jednobarevných chlupů. Jde o sociální druh, obývající dutiny starých stromů, zejména v břehových porostech kolem vodních ploch. Je poměrně krátkověký, zatím nejdelší věk, doložený kroužkováním, byl 12 roků.
Petr Ondráček

Ve středu se sejde městské zastupitelstvo, aby posvětilo radě města další kulišárnu v areálu bývalé továrny BOPO. Pod záminkou získání dotace z Evropské unie (ROP) nejprve přijme „danajským darem“ nepotřebné pozemky na bývalém nádvoří (takzv. buzeráku) a poté schválí podání žádosti o dotaci 35 miliónů korun. Termín podání je šibeniční. Čtvrtek 28. února. Současná výzva je určena pro revitalizaci veřejných prostranství, kde se setkává veřejný prostor se soukromým. „Dívali jsme se po Třebíči a jiná vhodná lokalita tu bohužel není. Je to poslední možnost získat peníze z ROP na takovou věc," lhal místostarosta Pavel Pacal (Pro Třebíč). Stačilo by totiž, aby se podíval z okna radnice. Karlovo náměstí je přesně takovým prostorem, navíc si jeho úpravu přeje většina občanů města a všechny strany radniční koalice měly tento bod ve volebním programu. Znovu se vkrádá podezření z nekalých praktik.

Poté, co byla loni pozastavena akreditace tří ze čtyř studijních oborů Západomoravské vysoké školy, soustředilo se vedení školy na snahu akreditovat nové obory. O tom jsme referovali v červenci minulého roku. Představitelé města i školy se předháněli v prohlášeních, jak moc jim škola leží na srdci. Záchranou měly být obory Ekologie a ochrana prostředí, Ekonomika a management (rozšíření stávajícího programu) a úplně nový obor Historické vědy. Všechny tři žádosti však akreditační komise minulý týden zamítla.

Důvody byly u všech studijních programů velmi podobné. Např. u rozšíření programu o Ekonomiku a management se akreditační komisi nelíbí skladba studijních předmětů, která neodpovídá názvu studijního oboru a profilu absolventa. Studijní obor je pojat velmi široce, bez hlubšího vhledu do jednotlivých problematik. Nevyjasněný je obsah a rozsah SZZk. Témata bakalářských prací jsou orientována výhradně na problematiku managementu. Nedostatečné personální zabezpečení studijního oboru, někteří vyučující nevykazují odpovídající publikační činnost k předmětům, které zajišťují. Na pracovišti není vytvořeno jádro habilitovaných vyučujících, kteří by neměli další významné úvazky na jiných institucích a kteří by byli publikačně činní v oboru, a vytvářeli tak perspektivy pro další rozvoj studijního oboru.