Třebíčský nízkoprahový klub Barák, který nabízí sociální služby dětem a mládeži od 12 – 20 let, absolvoval v dubnu hodnocení kvality. Získal 95 bodů, přičemž maximální možný počet bodů byl 100. Audit prováděli odborníci z České asociace streetwork, která funguje jako odborná profesní organizace za účelem podpory rozvoje nízkoprahových služeb v České republice.

Hodnotitelé strávili v zařízení celý den. Mimo jiné hovořili se všemi pracovníky služby i s jejími uživateli. Cílem bylo zjistit, zda znalosti a dovednosti pracovníků korespondují s manuálem služby, ale i to, zda služba odpovídá aktuálním oborovým trendům. Rozhovory s uživateli potvrdily nejenom to. Uživatelé navíc ocenili, že se mohou s důvěrou obracet na pracovníky se závažnými osobními záležitostmi.

V závěrečné zprávě hodnotitelé uvedli, že nízkoprahový klub BARÁK je program zaměřený na klienty v přímé péči, má pro tuto práci správně nadšený tým a může být příkladem dobré praxe ostatním nízkoprahovým zařízením v České republice.

Rada města Třebíče rozhodla o dvou sporných zakázkách. Obě na návrh Milana Zmátla, vedoucího odboru, který má na radnici na starosti informatiku.

Prvním z rozhodnutí je nákup diskového subsystému pro Technologické centrum. Laicky řečeno, jedná se o zařízení, které je jakýmsi zásobníkem dat na hlavním systému informatiky radnice. Není to levná záležitost. Vyjde na 370 tisíc korun. Co však již není překvapivé, nekonalo se ani výběrové řízení. Milan Zmátlo postup vysvětluje tím, že tendr neproběhl, protože nakoupené zařízení musí být kompatibilní se zařízením výrobce stávající technologie IBM. Na otázku, zda i jiní dodavatelé disponují takovým zařízením, nedokázal odpovědět. Jen se vymlouval, že oslovil několik firem a tato, pražská ITS a.s., prý byla nejvýhodnější. Jenomže když není výběrové řízení, není ani relevantní srovnání.

I druhý případ z minulého týdne zavání korupcí.

Židovská čtvrť v Třebíči se může chlubit další architektonickou zajímavostí. Ministerstvo kultury završilo proces prohlášení bývalé židovské radnice za nemovitou kulturní památku. Městský úřad obdržel před několika dny kladné rozhodnutí.

Vlastníkem domu číslo popisné 14 v ulici Leopolda Pokorného je město. Původní objekt byl postaven v 60. letech 17. století na exponovaném místě proti tzv. Židovské bráně, kudy se později vstupovalo do ghetta. Dům sloužil v letech 1849 až 1931 především potřebám židovské politické samosprávy, ale v přízemí se nacházela ženská rituální lázeň a také obchody. Zvenku u jeho západní stěny stávaly dřevěné masné krámy, kde obyvatelé ghetta kupovali rituálně čisté maso. V letech 1898 až 1899 prodělala radnice přestavbu podle projektu třebíčského stavitele Jaroslava Herzána. Jejím dokladem je historizující neoklasicistní vzhled fasády. Prostory někdejších kanceláří jsou dnes využívány jako tři bytové jednotky. Z památkového hlediska jsou v domě cenné především klenuté prostory v přízemí, kamenné schodiště do patra a dispoziční řešení.

Dva soudní spory během jednoho týdne dopadly ve prospěch města Třebíče. Oba rozsudky vynesl soudce třebíčského okresního soudu Jan Hurdík.

První z nich se týkal požadavku správce konkurzní podstaty firmy Lima Real Ing. Nožičky na zaplacení zhruba třiceti miliónů korun z údajně neplatné kupní smlouvy na pozemky pod supermarketem Lidl. Od města ho koupila společnost Lima Real za 7,5 miliónu korun a obratem prodala developerovi o 20 miliónů dráže. Žaloba byla založena na skutečnosti, že záměr pozemky prodat nebyl řádně vyvěšen na úřední desce města. Soudce Jan Hurdík si na odůvodnění usnesení nechal zákonnou lhůtu. Je pravděpodobné, že se konkurzní správce odvolá, jeho argumenty jsou poměrně silné a dokazatelné.

Druhým soudním sporem byla žaloba Budišova.