Nechápavě jsem kroutil hlavou, když jsem pozoroval, kam se ti hasiči snaží nacpat své obřím auto. Ulička je evidentně příliš úzká, auta parkují po obou stranách, ani SUVéčko se neprotáhne. Natož plošina. To nemůže vyjít.

Kupodivu to vyšlo. Svalnatí chlapíci vyskákali z kabiny hasičské cisterny a začli mobilní plošině klestit cestu. Každé auto v dvoudobém rytmu rozhoupali a za současného bočního tlaku a mohutného ryku je posunuli na chodník. Jedno, druhé, třetí,….

Svitlo mi, že jde o cvičení, o jakýsi test neprůjezdnosti ulic na našem sídlišti. Proč však dokazují to, co všichni dobře víme? Proč tyto manévry dokumentuje fotograf a hlavní hasič točí kamerou?

Jediné, co mi dávalo smysl je, že chtějí dosáhnout nápravy neutěšeného stavu. Třeba chce město budovat podzemní parkoviště pod zelenými plochami, jak to známe z měst na západ od nás. Docela určitě však bude odstrašující příklad sloužit při plánování nových obytných zón.

Na dukovanské elektrárně si návštěvy podávají kliku. Zatímco infocentrum je středem pozornosti turistů a školních exkurzí, reprezentační prostory a zámeček v přilehlé obci si oblíbili politici. Tak to jde již téměř tři desítky let. Zdá se, že se pranic nezmění ani v blízké budoucnosti. Tendr na dostavbu 5. bloku dukovanské elektrárny vypíše až příští vláda, až se s energetickým gigantem domluví na výkupní ceně energie. Ale o tu vlastně také nejde. Stejně ji zaplatí zákazník.

Politici chtějí být voleni a tak slibují. Kolikrát už jsme slyšeli, že už na jaře ….. Všechno bude. Smlouva o financování bude. Výběrové řízení na dodavatele stavby bude. I obchvat Třebíče bude. A když už se zdálo, že se doopravdy něco chystá, jako na zavolanou přišla pandemie.