Výběrové řízení na tajemníka třebíčského městského úřadu je v plném proudu. I když už je seznam uchazečů dávno uzavřen, radnice jej tají. Přesto se tu a tam proslechne, kdo že se to pokouší o štěstí.

Ze zkušeností odjinud víme, že v podobných případech se nejedná o výběrové řízení v pravém slova smyslu. Adept je totiž často předem vybrán a konkurz slouží jen jako alibi vůči opozici a sdělovacím prostředkům. Hlásí se do něho tři kategorie uchazečů.

V té první jsou naivkové, kteří doufají ve férový výběr. Nemusím dodávat, že jejich nedůvodný optimizmus  vede v naprosté většině k vystřízlivění. Zklamání bývá velké, odpovídá očekávání.

Do druhé skupiny patří notoričtí konkurzní harcovníci. Dobře vědí, že soutěž je pravděpodobně zmanipulovaná nebo že jejich schopnosti na výkon funkce nestačí.

Dvě události z posledních dnů přispěly k opětovnému rozvíření diskuze o budoucnosti Jaderné elektrárny Dukovany. První z nich je vědecká konference, spolupořádaná městem Třebíč, ČEZem a Západomoravskou vysokou školou. Měla deklarovat podporu regionu, elektrárenské společnosti i státu pokračovat v provozu naší nejstarší jaderné elektrárny.

Protivníci jádra argumentují tím, že elektrárna je morálně zastaralá, nemá plnotlaký kontejment, který by v případě havárie zabránil úniku radioaktivity do okolí. Podpora politické reprezentace je prý zajištěna tím, že senátor Vítězslav Jonáš prodal své pozemky v okolí elektrárny realistce, která pracuje pro ČEZ, za cenu mnohonásobně převyšující tržní cenu v místě obvyklou. Teď může být „jaderníkům“ zavázán a proto prosazuje dostavbu. Mnozí si ještě pamatují jeho protiatomové postoje počátkem devadesátých let. Nevím, možná je výhodný prodej jeden z osobních důvodů pana senátora, proč změnil názor. Rozhodně jde o chytrou strategii elektrárenské společnosti. Nové pozemky totiž nepotřebuje. Stávající areál je i tak dost velký, aby dostavbu umožnil. I opačné argumenty jsou pádné. Dukovany patří do první třetiny nejlépe provozovaných atomových elektráren ve světě. Proč tedy alespoň neprodloužit provoz, když Němci atomky odstavují a v Evropě je proudu nedostatek?