Zachraň se kdo můžeš! Tímto úslovím by se dala popsat situace v třebíčské ODS před komunálními volbami. Vleklá personální krize však trvá již patnáct let. Jednotlivé vlny vylučování a odchodů ze strany mají společný rys. Téměř bez výjimky odcházejí nebo jsou odcházeni lidé vzdělaní, aktivní a slušní.

Po minulých parlamentních volbách došlo k poslednímu velkému schizmatu. Odštěpila se velká část členské základny, která nesouhlasila s tichou koalicí s komunisty a před vyloučením se spasila ve Výčapech. Ale ani zde nezůstala ochráněna před pogromy „mastného křídla“. Spiknutím ostatních sdružení bylo nepohodlné místní sdružení odsunuto na periferii pravicového dění na okrese. Logickým důsledkem byl posléze odchod z ptákostrany po třech letech marného snažení zlepšit politickou atmosféru a dosáhnout v Třebíči pokroku. Jedna část v čele s Pavlem Svobodou a Janou Spekhorstovou odešla do TOP 09, druhá část, reprezentovaná Pavlem Pacalem a Jaromírou Hanáčkovou, založila vlastní hnutí PRO TŘEBÍČ.

A úprk z potápějící se lodi pokračuje. Bývalý radní Daneš Burket už také pochopil. Dosti dlouho hájil postoje Ivo Uhra (zvoleného KSČM) a jeho milenky Simony Kafoňkové. Nelze však donekonečna obhajovat neobhajitelné. Když zjistil, že v radě města zůstal s kritickým pohledem sám jako kůl v plotě, raději odešel. Mimochodem, ODS dodnes za něho nenašla náhradu a tak jeho židle v radě města zůstala volná.

Nyní tedy Daneš Burket opustil ODS a figuruje na kandidátce sdružení PRO TŘEBÍČ. Jak k tomu došlo? Pro doktora Burketa se nenašlo místo na kandidátce do komunálních voleb. Demokraticky byl „odvolen“. Písnička je to pořád stejná. Tvrdé jádro strany se domluví, koho bude volit. Volí pouze sebe navzájem a už nikoho jiného. Na volební shromáždění se svážejí příbuzní, další jsou na telefonu pro případ legislativní nouze. V kapse taháky se jmény, která musí projít. Ostatní nezasvěcení delegáti rozdělí svoji přízeň rovnoměrně, čímž nevědomky přispějí i k volbě těch, kteří by jinak zvoleni nemohli být. Tvrdé jádro totiž volí přísně selektivně. Novým a novějším generacím členů to samozřejmě nedojde okamžitě. Až když je pozdě. „Mastnovci“ se zaštiťují demokratickou volbou.

Tento postup může projít jen tehdy, když je místní sdružení relativně malé. Stovkou lidí lze takto manipulovat. A to je druhý klíčový předpoklad. Nepřijmout ve větší míře „normální“ a tedy kriticky smýšlející členy. Když už k omylu dojde, rychle s takovou černou ovcí pryč. A tak se mezi vyvolenými objevují stále titíž příbuzensky svázaní členové a milenecké páry. Jenomže voliči nejsou stádem ovcí. Afér a kauz je již příliš mnoho. Tolik, že se Třebíč stala známou po celé republice jak falešná pětka. Reklama je to ovšem nezáviděníhodná. Doufejme, že dny radničního kočko-praso-psa jsou sečteny.

František Ryneš