Tak nám začal školní rok. Děti se do školy moc netěší, rodiče naopak jásají. Ne tak při cestách po Třebíči a okolí. Jak jsme již avizovali, nekončí opravy Karlova náměstí. Hybridem se stala spodní část, kdy pracovníci nějakým způsobem zprůjezdnili obousměrně část od Jejkovské brány k Cyrilovi. Pro řidiče past, tato část je velmi úzká a pokud nepočítá s neukázněností chodců, kteří zde přebíhají náměstí, tak nebezpečná. Kdo toto povolil?! Tato část měla být hotová již před měsícem a stále není dokončeno. Tím pádem je jasné, že práce na druhé části spodní strany se protáhnou až do zimy.

Ke chvále budiž urychlení dokončení Jihlavské brány, kde fachmani stylem zasypat a opět vykopat dokončili část prací a umožnili průjezd alespoň městské dopravě.

S prvním zářím měly končit uzavírky, které naplánovala Třebíčská radnice. Nekončí. Jak na Karlově náměstí, tak v Jihlavské bráně práce pokračují takovým tempem, že jim ani brzy nebude konec. Navíc Město naplánovalo další uzavírku horní strany Karlova náměstí od Malovaného domu ke Sparkasse. Sice jen od pondělí do pátku, ale v Třebíči jsme si už zvykli, že se to může opět protáhnout. Proč by ne, když se to firmám toleruje.

Když jsme opravovali střechu, dostavili se čtyři fachmani. Po třech dnech jen tři a poslední dva dny jen dva! Když poté přišli s tím, že nestíhají a budou muset přijet další týden, tak jsem jim řekl: „V pořádku, dodělat musíte, ale nepočítejte s tím, že vám zaplatím více, než bylo dohodnuto.“ Po ostrých slovních výměnách to skončilo v můj prospěch. Střecha opravena, navíc ani koruna, ještě jim bylo strhnuto, protože nedodrželi termín a naše domácnost byla proto o týden déle v chaosu. Jejich problém, že nestíhali, dohoda byla jasná.

U městských zakázek je to jiné.