Sucho, vedro, dusno. Výrazy, které slyšíme prakticky na každém kroku, až nám to již není milé. Lidé vtipkují o sjízdnosti řek. Všechny sjízdné, nejlépe Rovery a Jeepy, Labe je možno sjet i s Felícií. Ano, vody je málo.

Některé kapacity z oboru varují před celosvětovou krizí. Např. už před čtrnácti lety na jedné konferenci zaznělo: „Jednou z velkých chyb lidské povahy je to, že si věcí ceníme jen tehdy, když je jich nedostatek,“ říká náměstkyně generálního tajemníka OSN Elizabeth Dowdeswellová. Časopis AWAKE napsal: „Dnes jsou množství i kvalita sladkovodních zdrojů naší planety ohroženy tak jako nikdy předtím. Nenechme se oklamat tím, že v některých ‚šťastnějších‘ částech naší planety jsou zásoby vody očividně bohaté.“

Tento známý výrok jednoho soudruha si vypůjčil v roce 2009 Václav Havel na konec svého pojednání o svobodě. Václav Havel tenkrát napsal: „Totalita…, možná skončila v klasické podobě, jak ji známe z 20. století, ale rodí se nové, daleko sofistikovanější způsoby ovládání společnosti. Vyžaduje to bdělost, opatrnost, obezřetnost, studium, nadhled …“

Tak přesně tato slova si říkám, když sleduji, co se děje na našich silnicích, v našich městech. Kdo ovládá město Třebíč? Při kontrole hospodaření Laguny si provozovatel ze strachu před ekonomickým odborníkem postěžuje u města, ožene se nesprávným paragrafem a komise za souhlasného přitakávání tajemnice i radních odhlasuje, že ho odstraní. Kdyby bylo hospodaření košer, není třeba se přeci bát?