Zajímavý přístroj podobný běžné sekačce na trávu mohli vidět ve středu 6. února chodci v Třebíči. Pracovník specializované firmy zjišťoval pro radnici pomocí georadaru, jak vypadá podzemí některých ulic v historickém centru města. Odbor dopravy se rozhodl prozkoumat, co by se mohlo skrývat pod povrchem komunikací.

Jako první přišlo na řadu Martinské náměstí, následně ulice Hasskova a Bedřicha Václavka. Je totiž pravděpodobné, že v místech, kde dlouhodobě dochází k prosedání obrubníků, existují podzemní dutiny. Pokud měření existenci takových prostor prokáže, chce se radnice zaměřit na jejich dlouhodobé sledování. Touto metodou lze odhalit i vznikající kaverny v blízkosti dešťové a splaškové kanalizace či vodovodů. Radarem jsou vidět inženýrské sítě, vrstvy jílu, skály, výkopy i jakékoli zásahy do terénu. I takové, které proběhly před stovkami let.

Zastupitelstvo odpustilo společnosti TEDOM a.s. smluvní pokutu půl miliónu korun. Proč? Vezměme to po pořádku.
Na základě rozhodnutí zastupitelstva města byla v březnu 2008 uzavřena kupní smlouva mezi městem Třebíčí  a firmou TEDOM s. r. o. na prodej pozemků v průmyslové zóně Hrotovická. Podepsal ji za město Třebíč tehdejší starosta Ivo Uher (ODS), dnes manažer právě společnosti TEDOM. Zasíťované pozemky koupila za zlomek tržní ceny, za splnění závazné podmínky, zřízení nových pracovních míst, jejichž počet měl růst a měl se udržet po dobu 5 let. Pokud závazek nebude splněn, může město Třebíč vyúčtovat TEDOMu smluvní pokutu. 

Vážení zastupitelé města Třebíče,

podali jsme 11.9. 2012 petici proti dostavbě Laguny, uplynulo 90 dnů a počítáme, že Město nebude v dostavbě pokračovat, že už zrealizovanou část stavby použije na jiné sportovní účely, (jako horolezeckou stěnu a podobně).

Že ušetřené prostředky proinvestuje účelněji, nespáchá ekonomickou sebevraždu a zastupitelé se nebudou muset, za čas, stydět za své rozhodnutí. Vy si neuvědomujete, že nesete osobní zodpovědnost.

Zákon O obcích č. 128/2000 Sb., praví, že obec musí nakládat s prostředky  hospodárně a účelně, má tedy brát ohled nejen na politické proklamace, ale i na hospodárnost investice.

Profesionální hasiči z Jaderné elektrárny Dukovany vyjeli v roce 2012 k téměř osmi stům zásahům. Ani jedním z nich nebyla likvidace požáru v areálu elektrárny. S ohněm se utkali pouze jedenkrát, při likvidaci lesního požáru u Radkovic. V ostatních případech pomáhali v areálu elektrárny, ale i v jejím okolí.

„Hodně laická a úsměvná je představa, že hasiči sedí se založenýma rukama a čekají, až někde začne hořet. Na elektrárně tomu tak rozhodně není, i když za celý rok 2012 opravdu žádný požár v naší elektrárně zaznamenán nebyl“, říká Josef Čapek, velitel Hasičského záchranného sboru JE Dukovany.

Pouze v jednom případě pomáhali dukovanští hasiči svým kolegům z HZS Kraje Vysočina při likvidaci lesního požáru u obce Radkovice. Nejvíce zásahů bylo preventivní povahy, celkem u 570 případů prováděli požární dohled při pracích s otevřeným ohněm.