Banner

TopBanners

Banner
Nacházíte se zde: Home Aktuality Zprávy Vyznamenaní s rozpaky
Vyznamenaní s rozpaky PDF Tisk Email
Čtvrtek, 15 Srpen 2013 00:00

V rámci oslav deseti let od zapsání třebíčských památek do prestižního Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO chce vedení radnice vyznamenat řadu osobností, které se měly o zápis zasloužit. Jak už to bývá, jsou mezi navrženými kandidáty lidé různí. Jistě i ti, kteří si ocenění svým aktivním přístupem zaslouží. Mezi nimi především městský architekt Lubor Herzán, ředitel muzea Jaroslav Martínek, Katina Lisá z kraje Vysočina nebo Michal Beneš z ministerstva kultury.
Pak je tam několik nezúčastněných, jmenujme alespoň současného hejtmana Jiřího Běhounka.
Vrcholem všeho však je návrh na ocenění bývalého starosty a ostrého hocha z Třebíče Miloše Maška, který se netajil negativním vztahem ke kulturnímu dědictví. Jak se na seznam dostal, bůh ví. Právě jeho ocenění může být kamenem úrazu pro někoho z právem oceněných.

Na straně druhé rada zapomněla na řadu těch, kteří by si ocenění opravdu zasloužili. Třeba Stanislav Vrška, tvůrce modelu Židů. Ale ten upadl v nemilost. 

 

Návrh na ocenění dne 25.08.2013:

 

 

NORMAN L. EISEN – velvyslanec USA, jehož země výrazně pomohla uzavřít v roce 1995 smlouvu s COOP bankou na úvěr, který velmi významně finančně pomohl k tomu, aby mohlo být započato s regenerací židovské čtvrti.

 

JAAKOV LEVY – mimořádný a zplnomocněný velvyslanec státu Izrael, který přispěl k prohlubování těsných vztahů mezi našimi zeměmi. Pro občany státu Izrael je židovská čtvrť velmi atraktivní destinací, kterou se snaží neustále navštěvovat.

 

JUKKA JOKILEHTO – komisař nevládní organizace ICOMOS (ICCROM) – jako expert byl pověřen hodnocením třebíčské nominace k zápisu do seznamu světového dědictví UNESCO.

 

Mgr. Michal Beneš, CSc. – vyvinul značné diplomatické úsilí na mezinárodním poli. Toto úsilí bylo korunováno úspěšnou kandidaturou města Třebíče a zápisem jejich historických památek do Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

 

Ing. arch. Věra Kučová – jako odborná pracovnice Státního ústavu památkové péče v Praze měla na starosti koordinaci prací souvisejících s vypracováním nominační zprávy.

 

Prof. PhDr. Jiří Kuthan DrSc., Dr.h.c. – zasloužil se o historické poznání stavebního vývoje třebíčské baziliky.

 

Ing. arch. Jaroslav Klenovský – zasloužil se o popularizaci třebíčských židovských památek a je i autorem části nominační zprávy, týkající se židovské čtvrti a židovského hřbitova.

 

MUDr. Jiří Běhounek – hejtman Kraje Vysočina, finančně podporuje památky UNESCO – oblast péče o památky, dotační tituly na obnovu památkových objektů, jejich propagace a prezentace na různých výstavách a veletrzích.

 

PhDr. Katina Lisá – vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu se rovněž velmi aktivně podílela na zajišťování potřebné dokumentace a finančních prostředků na obnovu památek.

 

Ing. Jaroslav Martínek – jako ředitel Muzea Vysočiny byl vždy velmi nápomocný se zajišťováním potřebné dokumentace k vypracování nominační zprávy. Výrazně se zasloužil o péči, uchovávání a prezentaci kulturního dědictví.

 

Doc. Ing. Zdeněk Matějka, DrSc. – jako dlouholetý předseda Správní rady Fondu Třebíč se výrazně podílel na formulaci a následné realizaci Programu regenerace městské památkové zóny.

 

Ing. Radek Číhal – výraznou měrou se podílel na zajišťování stavební dokumentace památek, které jsou zapsány do seznamu UNESCO.

 

Mgr. Karel Dvořáček – byl místostarostou města zodpovědným mimo jiné i za oblast kultury a při jeho setkání s Mgr. Michalem Benešem v roce 1999 byla poprvé zmíněna možnost kandidatury Třebíče do seznamu UNESCO.

 

PhDr. Rudolf Fišer, CSc. – zasloužil se rozhodující měrou o historické poznání zejména středověkých dějin Třebíče a jejich praktickou aplikací při prosazování třebíčských památek do seznamu UNESCO.

 

Ing. arch. Lubor Herzán – podílel se na programu revitalizace třebíčských památek od počátku 90. let až do současnosti a koordinoval veškeré práce související s nominačním procesem.

 

Ing. Pavel Janata - jako starosta města byl v roce 2003 pokračovatelem díla Dr. Pavla Heřmana, prosazoval do rozpočtu města finanční prostředky potřebné pro zdárný postup regenerace.

 

Miloš Mašek -  v roce 2003, kdy byly třebíčské památky zapsány do Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO, vykonával funkci starosty města a tím se iniciativně podílel na propagaci těchto památek.

 

PhDr. Nina Jašová – dlouhodobě a významně se podílela na péči o památky na území města, hlavně pak v židovské čtvrti a to v podstatě od 90. let minulého století až do současnosti.

 

František Ryneš

Aktualizováno Úterý, 06 Srpen 2013 16:45