Obce na Vysočině mají stále zájem o provoz tříd s výjimkou počtu žáků. I přesto, že na ně musí doplácet. Na Vysočině funguje každoročně zhruba šedesátka základních škol nesplňujících průměrné počty žáků na třídu podle stávajících školních předpisů. Tyto školy v současné době navštěvuje 3393 žáků. Podle statistiky krajského úřadu je nejvíce základních škol „na výjimku“ na Třebíčsku, nejméně pak na Pelhřimovsku. „Počet takto fungujících škol se v regionu téměř ustálil. I přes vysoké náklady na jejich provoz se obce snaží je zachovávat, a tak nabídnout v obci nejen vzdělávání, ale pomoci i k udržení tradice nebo budování vztahů mladých lidí k obci,“ upozorňuje Marie Kružíková, radní Kraje Vysočina pro oblast školství.

Ve školním roce 2010/2011 navštěvovalo 58 škol „na výjimku“ na Vysočině 3631 žáků, kteří se učili v 274 třídách. O rok dříve tento typ škol na Vysočině navštěvovalo 3941 dětí v 291 třídách na 63 základních školách.

Vzdělávání v tomto režimu má pro malou obec a její obyvatele mnoho výhod, například v individuálním přístupu k žákům nebo jednodušší místní dostupnost. Rozhodnutí o provozování malotřídky je vždy na zřizovateli – v tomto případě obci a jejím zastupitelstvu. To může školu na výjimku povolit za předpokladu, že na sebe vezme břímě zvýšených výdajů na vzdělávací činnost školy, a to nad výši stanovanou normativem. „Současná legislativa neomezuje hranici nejnižšího počtu žáků pro povolení výjimky a teoreticky vzato, může tedy existovat za plnění podmínek i méně početná malotřídní škola s případným jediným žákem,“ doplnila Marie Kružíková.

Do skupiny základních škol, které nesplňují průměrné počty žáků na třídu patří ve většině případů malotřídky, ale stále častěji i plně organizované školy.

Tab. č. 2. přehled udělených výjimek z počtu žáků základním školám v Kraji Vysočina

Mezi dobře fungující nejmenší malotřídní školy na Vysočině patří například ZŠ a MŠ Věžnice, ZŠ a MŠ Kojetice nebo MŠ a ZŠ Dobrnice.

Jitka Svatošová