Ve středu 30. října 2024 se konal slavnostní večer na oslavu 106 výročí Dne vzniku samostatného Československa. Při této příležitosti předali představitelé města Ceny města Třebíče pěti významným osobnostem.
•    Andrei Klementové, za vynikající sportovní úspěchy a propagaci města.
•    Jiřímu Šámalovi, za celoživotní vynikající kameramanské dílo.
•    Vlastovi Zahrádkovi in memoriam, za celoživotní práci a úspěchy v hudební oblasti.
•    Luboru Herzánovi, za zásluhy v oblasti architektury, záchrany a ochrany kulturních i přírodních památek.
•    Stanislavu Houzarovi in memoriam, za celoživotní práci a přínos v oblasti mineralogie a geologie.
Po udělení Cen města se konal koncert české šansoniérky Nadi Válové. Andrea Klementová je třebíčská rodačka, mladá talentovaná sportovkyně, která se věnuje klasickému a zimnímu plavání. Začínala v plaveckém oddílu Laguna, později nastoupila do Klubu ledních medvědů. Je držitelkou mnoha medailí a také mistryní republiky v zimním plavání. V loňském roce byla oceněna jako Sportovec města Třebíče. Letos získala ocenění jako nejlepší česká závodnice v ledovém plavání od Českého svazu plaveckých sportů a Český pohár v zimním plavání a v srpnu letošního roku přeplavala kanál La Manche.
Jiří Šámal je český kameraman, rodák z Třebíče. Vystudoval FAMU a nastoupil jako asistent kamery do barrandovských ateliérů. Spolupracoval s Josefem Střechou, Vlastou Janečkovou a Karlem Kachyňou, Janem Němcem a dalšími. Za film Útěk získal v šedesátém osmém ocenění Trilobit od Svazu československých filmových a televizních umělců. V roce 1972 získal mezinárodní filmovou cenu za kameru ve filmu Slovanské tance, pod režijním vedením Václava Hudečka. Před třemi lety získal ocenění za celoživotní kameramanské dílo v rámci Cen Akademie českých kameramanů. 14. října letošního roku oslavil Jiří Šámal významné životní jubileum.
Vlastislav Zahrádka byl nepřehlédnutelnou postavou české hudební scény už od osmdesátých let minulého století. Jeho hudební talent a kreativita se projevily v řadě úspěšných projektů, v nichž působil jako zpěvák, skladatel a multiinstrumentalista. Byl nejenom vynikající muzikant, ale také skvělý člověk a kamarád. Narodil se v Třebíči a po základní škole se vyučil elektrikářem. Byl hudební samouk a už na základní škole zpíval i jako sólista v pěveckém sboru. Na učilišti založil svoji první kapelu. Těsně před odchodem na vojnu absolvoval svoje první veřejné vystoupení s třebíčskou kapelou SBD a tehdy dle jeho slov hudbě propadl navždy. V roce 1986 vznikla skupina Carmen a právě s ní dosáhl řady úspěchů a popularity. Společně odehráli přes tisíc vystoupení. Bohatá hudební kariéra Vlasty Zahrádky zasáhla do mnoha projektů, založil a vystupoval se skupinou Pátek 13, byl frontmanem kapely Pop Killers. Jeho významným autorským projektem byla formace ZaHRaDa. Velice se těšil na společný projekt s třebíčskými zpěváky Václavem Bartošem, Pavlem Machátem a Mirkem Zbožínkem, s názvem Tři tenoři alias čtyři magoři, kde společně hráli a zpívali starší písně.
Lubor Herzán je třebíčský architekt a patriot. Cenu města Třebíče získává za zásluhy v oblasti architektury, ochrany a záchrany kulturních a přírodních památek. Svojí prací významně přispěl k zápisu třebíčských památek na seznam UNESCO. Je autorem řady textů, týkajících se architektury a rozvoje města a také autorem knihy Od asanace k UNESCO. Lubor Herzán má nezanedbatelný podíl na přípravě prvního polistopadového územního plánu města. Je autorem několika třebíčských staveb. Za svého působení na Městském úřadu se podílel na zpřístupnění židovské čtvrti lávkou z Karlova náměstí a lávkou kolem skály z Hasskovy zahrady. Významnou akcí s jeho účastí byla rekonstrukce inženýrských sítí v židovské čtvrti a stavba vakového jezu na řece Jihlavě, jako prvního protipovodňového opatření v centru města. Podílel se také na rekonstrukci městské věže a obnově Zadní synagogy.
Stanislav Houzar byl třebíčský rodák, mineralog, petrolog a odborný muzejní pracovník. Měl schopnost informovat laickou veřejnost o složitých odborných problémech poutavou a zábavnou formou. Svoje hluboké znalosti geologie a mineralogie, ale také ekologie, historie a dalších oblastí dokázal začlenit nejenom do svých odborných publikací a přednášek, ale oživit jimi i četné společné vlastivědné výlety. Pracoval jako muzejní geolog v třebíčském muzeu, pro něž získal rozsáhlou sbírku moravských vltavínů. Autorsky spolupracoval na publikaci Moravské vltavíny. Odborně se podílel na současné podobě mineralogicko-geologické expozici v Muzeu Vysočiny. Byl odborníkem ve svém oboru. Jeho bibliografie čítá více než 300 titulů, zejména recenzované publikace, založené na výzkumu hornin se specifickým složením převážně na západní Moravě. Byl odborným konzultantem řady vysokoškolských prací a také členem redakčních rad několika odborných časopisů. Stanislav Houzar byl oceněn za dlouhodobou spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity.
Irini Martakidisová