Mohutný strom s rozložitou korunou roste u polní cesty nedaleko Palečkova mlýna, v katastru obce Sokolí. Jde o významnou krajinnou dominantu, která už z dálky upoutá svojí mohutností vzrůstu a malebností kmene i koruny.

Dub, který se do desítky finalistů dostal z celkem šestašedesáti nominací, přihlásil do ankety třebíčský fotograf Jakub Mertl.

Letošní hlasování začíná 22. července na www.stromroku.cz a potrvá 11 týdnů, tedy do 6. října letošního roku. Hlasovat pro Dub u Palečkova mlýna můžete ZDE

Anketu o NEJ strom roku vyhlašuje Nadace partnerství už od roku 2002. Za tu dobu lidé nominovali 1.718 stromů, ze kterých jich 262 postoupilo do finále. Do hlasování se zapojilo už 742 tisíc lidí a nadace získala přes 3 miliony korun, které putovaly na výsadbu a ochranu stromů.

Třebíčský novinář Antonín Zvěřina napsal o dubu dvě novodobé legendy:

Dvě legendy o dubu

K Palečkovu dubu, který bude Třebíč a celou Vysočinu reprezentovat v klání Strom roku, se vážou dvě pověsti. Když nastoupil na český trůn král Jiří z Poděbrad v roce 1458, povolal do Prahy jako svého dvorního šaška a také rádce Jana Palečka. Šlechta nelibě nesla přítomnost tohoto muže u dvora, kterému král naslouchal víc než jí. V roce 1465 poslal král výpravu do Třebíče, aby město ujistil svou podporou. A nařídil svému šaškovi a rádci, aby se vydal na cestu s ní a dohlížel na ni, byť se to u šlechticů setkalo s nelibostí.  Při cestě kolem Jihlavy šlehla Palečkovi do tváře snítka z dubu, kterou utrhl a uchoval v torně. Později tuto událost zakomponovala Božena Němcová do pohádky o Popelce.

Výprava se před vjezdem do Třebíče rozložila na louce u řeky Jihlavy nedaleko města. A právě tam Paleček vložil větévku s plody do vydloubaného důlku a v tomto místě začal růst dub, všeobecně nazývaný jako Palečkův. V roce 1468 přitáhl k Třebíči uherský král Matyáš Korvín a po dobytí města se vydal na západ ztrestat tvrz Okříšky. Do jeho ležení se vydal prostý muž a sdělil mu, že když tvrz ušetří, prozradí mu tajemství. A vyjevil mu, že mladý dub, pod kterým odpočívá, zasadil chráněnec krále Jiřího Paleček. To uherského krále natolik rozlítilo, že vytáhl šavli a kmen rozťal na dvě poloviny. A od té doby má dub dva kmeny.

Druhá legenda je smutnější, někdy v 17. století se pod stromem scházeli milenci, on syn sedláka ze Sokolí nebo z Nové Vsi, ona služka ze Stříteže, která posluhovala v bohaté rodině v Třebíči. Samozřejmě nezůstalo jen u polibků a po nějakém čase dívka zjistila, že je těhotná. Když to řekla svému milému, ten pravil, že se jí nevzdá a doma všechno řekl rodičům. Ti mu samozřejmě zakázali se s milou stýkat. Milenci se opět setkali pod dubem a přísahali si, že se svojí lásky nevzdají, to se raději utopí v blízké řece. Právě v té chvíli do stromu udeřil blesk, rozčísl ho na dvě poloviny a oba milence spálil na popel, který vítr roznesl po krajině. Od té doby dva kmeny dubu připomínají nešťastnou lásku a říká se, že když je před bouřkou, listí dubu o ní ševelí.

Irini Martakidisová