V budoucnosti by se Česká republika měla spoléhat především na jaderné a obnovitelné zdroje. Preference rozvoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů jako budoucího zdroje energie jsou téměř vyrovnané (48% jaderná energetika a 47% obnovitelné zdroje), roste však podíl respondentů, kteří preferují oba zdroje (54%). Vyplývá to z reprezentativního průzkumu veřejného mínění, uskutečněného v průběhu května.

Podpora rozvoje jaderné energetiky a vodních, fotovoltaických či větrných elektráren v důsledku energetické krize a války na Ukrajině vzrostla na podzim roku 2022 na historicky nejvyšší úrovně. V průběhu minulého roku se růst zastavil a podle výsledků z letošního května podporuje rozvoj jaderné energetiky 70% respondentů a rozvoj obnovitelných zdrojů dokonce 76% respondentů.

„Stejně jako v minulých letech je hlavním důvodem podpory rozvoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů obava ze ztráty energetické soběstačnosti. Veřejnost oba tyto energetické zdroje chápe jako vzájemně se doplňující a vyjadřuje stále častěji podporu oběma,“ vysvětluje Miloš Rybáček, jednatel agentury IBRS.

Obavy ze ztráty soběstačnosti stále ovlivňují i válečné události na Ukrajině, i když jejich vliv je nyní menší než před rokem (65% respondentů uvádí, že události na Ukrajině mají vliv na energetickou soběstačnost ČR). Pokud by došlo ke ztrátě energetické soběstačnosti, obávají se respondenti prudkého růstu cen (68%) a ohrožení stability dodávek elektřiny (59%). I přesto je ale podpora rozvoje uhelných zdrojů, které zatím tvoří významnou část českého energetického mixu, na rozdíl od jádra jen velmi nízká (3%).

„Masivní podporu provozu a rozvoje jaderných zdrojů ze strany veřejnosti vnímáme a velmi si jí vážíme. Zároveň nás ale samozřejmě zavazuje. Jaderné elektrárny se v uplynulém turbulentním období osvědčily jako životně důležité bezemisní stabilní zdroje a my musíme dalším bezpečným provozem dokázat, že jimi zůstanou i v budoucnu,“ dodává člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika Skupiny ČEZ Bohdan Zronek.

Podobné důvody stojí, dle posledních dohledaných výzkumů veřejného mínění, za růstem podpory jaderné energetiky v dalších zemích EU.

Švédský Institut Som na univerzitě v Göteborgu zaznamenal největší nárůst podpory jaderné energetiky v zemi za poslední dva roky, přičemž 42% respondentů chce ve Švédsku více investovat do jaderné energie a 32 % chce výstavbu dalších reaktorů. Průzkum veřejného mínění, který v Belgii zadala místní média Le Soir, RTL Info, Het Laatste Nieuws a VTM, zjistil, že většina Belgičanů (58%) se vyslovila pro prodloužení provozní životnosti všech sedmi jaderných bloků. Estonský vládní průzkum zveřejněný v březnu 2023 zjistil, že 75% Estonců podporuje výstavbu místní jaderné elektrárny. Za podporou stojí především energetická bezpečnost (47%) a levnější elektřina (46%).

Srovnatelné výsledky jako Česká republika vykazují i Spojené státy americké, kde v loňském roce, podle průzkumu agentury Pew Research Center and Gallup vzrostla podpora rozvoje jaderných zdrojů z 45 % v roce 2020 na 57 % v roce 2023 (https://www.nei.org/news/2023/growing-support-for-nuclear-energy ). Obdobný trend vykazuje i index PACE (Public Attitudes toward Clean Energy), kdy jádro globálně podporuje 1,5 x lidí více, než kolik jej odmítá (https://www.radiantenergygroup.com/reports/public-attitudes-toward-clean-energy-2023-nuclear ).

IBRS