Nepřetržitý provoz i velký rozsah plánovaných prací při odstávkách bloků vyžadují přítomnost vysokého počtu pracovníků i o prázdninách. Energetici proto připravili dva týdenní turnusy příměstských táborů, které pracovníkům pomáhají skloubit jejich práci a péči o děti.
Dvacítka dětí vyjíždí od pondělí každé ráno spolu s tátou nebo mámou do Jaderné elektrárny Dukovany. Jejich kroky vedou do informačního centra, které se na týden stalo zázemím pro začátek každého dne příměstského tábora. Samotné infocentrum elektrárny Dukovany nabízí vedle edukativních exponátů, odpočinkové prostory i zábavu pro všechny věkové skupiny.
„Zvlášť v letošním roce jsme chtěli rodičům pomoci skloubit pracovní povinnosti s péčí o děti během letních prázdnin. Zároveň ale věřím, že se část z nich vrátí v dalších letech jako účastníci studijních praxích nebo jako naši budoucí zaměstnanci,“ vysvětluje ředitel elektrárny Roman Havlín.

Během prvního týdne toho děti stihly opravdu hodně. Seznámily se s činností a technikou dukovanských hasičů, speciální jednotky Policie ČR, která sídlí přímo v elektrárně, prohlédly si výcvikový trenažer a havarijní kryt, procvičily se v angličtině, nebo vyrazily na výlet do zábavního centra Permonium v Oslavanech. Děti měly také možnost vyzkoušet si trénink s profesionálními trenéry a hráči týmu Třebíč Nuclears. Podobný program čeká i dalších dvacet pět dětí, které se zúčastní druhého turnusu začátkem srpna.

Desetiletý Marek z Neslovic je na táboře v Dukovanech už popáté. Přesto je každý rok mezi prvními přihlášenými. „Na tábor do elektrárny jezdím rád, protože se mi líbí program. Vůbec mi nevadí, že už jsem něco viděl vloni. Taky tady mám kamarády. Hodně jsem si užíval baseballový trénink a říkal jsem si, že se po prázdninách přihlásím do baseballu,“ říká Marek. Má rád street dance a hraje házenou. Ve škole ho nejvíc baví informatika, ale i angličtina, kterou si procvičil i na táboře v Dukovanech. Na otázku, jestli by chtěl jednou pracovat v elektrárně stejně jako tatínek, odpověděl, že už o tom uvažoval .
Kamarádovi Vítkovi z Nové Vsi u Ivančic je jedenáct let. Hraje na klavír a má rád fotbal. „Zatím se mi nejvíc líbila prohlídka elektrárny a taky baseball,“ říká Vítek. O tom, čím by jednou chtěli být, má Vítek jasnou představu - chtěl by být ředitelem farmy, protože má rád zemědělské stroje.
Pro většinu dětí, jejichž rodiče v elektrárně pracují, je elektrárna známé prostředí a hodně už o jejím provozu vědí. Proto pro ně nebyl problém zodpovědět otázky letošní letní soutěže v infocentru a získat EDUkativní blok.
Jiří Bezděk