S podzimním počasím přicházejí časté mlhy, řidiči proto musí být opatrnější

Proto policisté varují řidiče, aby v současné době počítali s nepříznivým počasím a přizpůsobili tomu rychlost jízdy.  Podzimní počasí s sebou přináší také zhoršenou sjízdnost komunikací. Vozovka se vlivem spadaného listí a vlhkosti stává více kluzkou, zvyšuje se tím nebezpečí smyku. Počítat je třeba také se sníženou viditelností a prvními námrazami. Zejména v ranních hodinách mohou být silnice na mostech a nebo v lesních úsecích namrzlé. O posledním říjnovém víkendu se bude měnit čas a den se tak bude výrazně zkracovat - svítat bude později a večer bude dříve stmívat. Řidiči by proto měli jezdit opatrně, ohleduplně, rychlost přizpůsobit aktuálnímu počasí a za snížené viditelnosti zvýšit svoji pozornost. V ranních hodinách nebo v podvečer se v současné době také často v blízkosti silnic tvoří mlha, která představuje pro všechny účastníky silničního provozu možné riziko. Vjede-li řidič do úseku s mlhou, měl by okamžitě snížit rychlost vozidla, samozřejmě s ohledem na vozidla jedoucí za ním. Měl by zvětšit vzdálenost od vozidla, které jede před ním, zapnout mlhová světla, zvýšit svoji pozornost a plně se věnovat řízení.

Pro jízdu v mlze by si měli řidiči zajistit dobrý výhled z vozidla, tedy na bezpečném místě zastavit a očistit přední i zadní sklo a očistit přední i zadní světla. Zákon o silničním provozu stanoví, že řidič musí rychlost jízdy přizpůsobit mimo jiné i povětrnostním podmínkám, a smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Musí jet takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit před nenadálou překážkou, a tou může být odstavené vozidlo, předmět na silnici, chodec nebo cyklista.

Velice opatrně by se měli řidiči chovat při předjíždění a v mlze raději vůbec nepředjíždět. Mohlo by se totiž stát, že se nestačí včas a bezpečně zařadit a pak hrozí nebezpečí čelního střetu s protijedoucím vozidlem. V mlze je mnohem obtížnější orientace, řidič může snadno přehlédnout dopravní značku, minout odbočku. Řidiči se také mohou orientovat podle vodorovného dopravního značení sledovat střední dělící pruh, protože při jízdě těsně při pravém okraji vozovky hrozí nebezpečí, že se tam může objevit chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka. Mezi další zásady patří dodržovat bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, které právě kvůli nenadálé překážce může prudce zabrzdit. Dojde-li při jízdě v mlze k poruše vozidla, doporučuje se dojet pokud možno na parkoviště nebo zastavit zcela mimo silnici. Pokud to není možné, měl by se řidič snažit odstavit vozidlo co nejvíce vpravo na krajnici, na dálnici v odstavném pruhu a měl by nechat rozsvícená světla včetně mlhových, zapnout výstražné světelné zařízení a umístit v předepsané vzdálenosti výstražný trojúhelník.

S příchodem podzimu musíme počítat s častějšími změnami teplot a počasí, což se dotkne všech účastníků silničního provozu – tedy cyklistů i chodců. Mlha může výrazně znepříjemnit jízdu na kole a chůzi. I pro chodce představuje podzimní počasí při zhoršené viditelnosti nebezpečí. Zvláště opatrní by měli být chodci při pohybu po komunikacích za soumraku a za svítání. Chodci jsou v silničním provozu ti nejzranitelnější. Vidět a být viděn, je základní pravidlo bezpečnosti na silnicích, které platí pro všechny účastníky silničního provozu. Za snížené viditelnosti platí dvojnásob. Řidiči vozidel, kteří při dopravní nehodě zranili chodce, se shodují na tom, že ho neviděli vůbec nebo ho spatřili příliš pozdě.

Pravidla pohybu chodců po pozemních komunikacích upravuje zákon o provozu na pozemních komunikacích. Jeho novela přinesla povinnost pro chodce - použití reflexního prvku při nedostatečné viditelnosti, která výrazně přispívá ke snížení rizik střetů osob s vozidly na místech, která nejsou dostatečně osvětlena a zároveň na nich chybí chodník. Použitím reflexního prvku nebo oděvního prvku s reflexními doplňky se dosáhne významného zviditelnění chodce, přičemž tím dojde k větší bezpečnosti pro všechny účastníky silničního provozu. S reflexními prvky je chodec vidět až na vzdálenost 230 metrů, takže řidič má možnost na danou situaci adekvátně zareagovat.

Reflexní prvek umístěný na viditelném místě musí mít každý chodec, který se bude za snížené viditelnosti pohybovat po pozemní komunikaci, na níž není chodník ani veřejné osvětlení. Novelizované ustanovení zní: „Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z reflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.“ Za nesplnění povinnosti dané novelizovaným zákonem lze chodci uložit na místě v příkazním řízení pokutu až do výše 2 000 korun.