Zastupitelům pomalu končí volební období. Zdálo by se, že se budou mírnit v „projevech zhýralosti“. Dvojnásob se to týká těch, kteří mají bezprostřední vliv (a tudíž i velkou zodpovědnost) na vedení města. Opak je však pravdou.

Rada města zejména v poslední době hýří pochybnými nápady. Jak na běžícím pásu schvaluje navýšení ceny městských zakázek a prodlužuje termíny dohotovení. Někteří radní to činí i ve prospěch svých firem. Rada, jejímž členem je i zastupitel Březina (ČSSD), neváhala takto pomoci firmě Pozemstav. Jeden z jeho kolegů tvrdí, že v tom nebyl zlý úmysl. Co tedy? Hloupost nebo ignorance? Oboje špatná kvalifikace pro člena vedení třebíčské radnice.

Navyšování ceny však není jediným faulem na občany města. Směna bezcenných vlastních pozemků za lukrativní městské – to je také oblíbený sport našich papalášů. A zase při směnách figuruje také Pozemstav. A co třeba pronájmy na nemravně dlouhou dobu? Tady je příkladů celá řada, počet akcí a částky přesahují možnosti krátkého sloupku. Mají společný jmenovatel. V drtivé většině se týkají firem, které vítězí ve „výběrových řízeních“ radnice.

Samostatnou kapitolou jsou „malé domů“ do partajních kas. Proč platí třebíčská ODS a lidovci za nájem v městských domech zhruba pouhou desetinu toho, co ostatní? „Tak to mi hlava nebere“, říká jeden z opozičních zastupitelů.

Největším penězovodem však zůstávají velké městské zakázky. Prodej pozemků, pochybná vylepšování sídlišť, další investiční akce. Jak se pozná pochybnost takového kšeftu? Stačí se podívat na členy výběrových komisí, které jmenuje rada města a jméno vítěze. Zatímco opoziční zastupitelé se do výběrové komise dostanou tak nejvýše při výměně dlaždic na krátkém úseku chodníku, na rozhodování třeba o stavbě tělocvičny jsou kvalifikovaní místostarostové a jejich věrní. To vše vzbuzuje podezření z korupce. Jak říkal náš matikář Francek, nad veškerou pochybnost. Nepochybovat může jen, s prominutím, komplic.

František Ryneš