Jistě si z dob školní docházky pamatujeme, jaký je vždy na začátku školního roku boj o poslední lavice. Strategické místo skýtá mnohé výhody. Skryto zraku kantorů dovoluje aktivity žákům předních řad nedostupné. Nejen že zde můžete psát úkoly, číst dobrodružné knihy, ale můžete se věnovat i činnostem se školou neslučitelných. Hrát pod lavicí stolní hry, karty, námořní bitvy či piškvorky. Dnes k tomu přistupuje i esemeskování, poslech hudby z přehrávačů MP3, natáčení učitelů na mobil a další aktivity naší elektronické doby.

Zasedací pořádek v části jednací síně třebíčského zastupitelstva připomíná třídní zasedací pořádek. Vedoucí odborů sedí u stolků po třech. Jednání zastupitelů je evidentně nebaví. A tak se baví po svém. Dámy si vyměňují recepty na vaření, redaktor Krčmář poslouchá muziku. Na čtvrtečním zasedání jsem pozoroval zajímavou inovaci. Trojice úředníků zpočátku se zájmem sledoval na laptopu film. Jednání se protahovalo, následovala počítačová hra. Ale i ta po několika hodinách omrzí. A tak si nechali donést pizzu! Za halasné zábavy rozdělovali její výseče i sousedům právě v době, kdy Mastný (levá ODS) obhajoval neodklízení sněhu po padesáti dnech a jeho partajní kolega Uher vypovězení smlouvy na provoz městské dopravy.

Úředníkům se nedivím. Poslouchat stupidity  koalice a komunistů, to je silná káva. Kdo si hraje a konzumuje, nezlobí. Nedočká se osudu bývalých kolegyň - sesazené Cahové (na kandidátce KDU-ČSL) nebo propuštěných Malouškové a Syrové. S plnou pusou se dobře drží, s prominutím, huba a krok.

František Ryneš