Na dukovanské elektrárně si návštěvy podávají kliku. Zatímco infocentrum je středem pozornosti turistů a školních exkurzí, reprezentační prostory a zámeček v přilehlé obci si oblíbili politici. Tak to jde již téměř dvě desítky let. Zdá se, že se pranic nezmění ani v blízké budoucnosti.

Politici chtějí být voleni a tak slibují, že obcím v okolí přilepší. Dosud skutek utíká jak zajíc, sponzorské peníze vysychají. Nejvyšší ČEZák jezdí s politiky na ostře sledované dovolené a lobuje spíše směrem opačným. Co nejdražší elektřina a exkluzivní zvýhodnění emisí znamená vysoký zisk a vysoké zdanění, což oboje z větší části skončí ve státním rozpočtu, z kterého jsou konec konců placeni i politici. Koloběh peněz v přírodě se uzavírá.

Boj místních politiků a některých manažerů atomky se zdá být předem prohraný. Prostě nemají sílu něco prosadit. A možná ani opravdový zájem nemají. Vždyť máme krizi a každý soudný člověk musí pochopit, že ty četné desítky miliard stát potřebuje. Zaměstnanci EDU zase mohou být rádi, že mají slušně placenou práci. Tak proč do toho stále vrtat. Přirozený monopol je to nejlepší na světě, říká můj přítel, majitel hodně menší energetické firmy. Má pravdu. Zkuste si jen na den vypnout hlavní jistič. A hned se vám, s prominutím, rozsvítí.

František Ryneš