V Třebíči to dávno známe. ODS v zastupitelstvu se rozštěpila na kmotrovskou část „mastno-uherskou“ a na část relativně slušnou, „výčapskou“. V minulém funkčním období byla ta druhá v menšině a v opozici. Nyní, již pod hlavičkami TOP 09 a Pro Třebíč, vede radnici. Jak, to posoudí občané za tři roky. Zatím nic moc.

Podobná, ale opravdu jen podobná, situace vykrystalizovala včera a dnes v Praze. Relativně slušný primátor Bohuslav Svoboda využil rozpadu modro-rudé koalice, původně namířenému proti němu, a vyjednal za zády „kmotrovského“ křídla ODS koalici s TOPkou. Premiér a předseda strany Nečas zatleskal, pražský předseda Boris Šťastný se skřípěním zubů ke koaliční smlouvě přistoupil. Co jiného mu zbývalo, chce-li si udržet alespoň trochu vlivu do příštích voleb.

Slávka Svobodu znám dlouhou dobu. Párkrát jsme se utkali na šermířské planši. Je velmi bystrý kapitán. Dokázal vždy dobře postavit družstvo a odhadnout, kdo na koho bude platit a v jakém pořadí do utkání členové jeho manšaftu nastoupí. V týmové soutěži je to velmi důležité, ba klíčové. Neváhal ani „pustit“ zápas, když už sám měl jistý postup do dalšího kola a neaktivitou mohl dostat ze hry zdatného soupeře na úkor postupu slabšího. To se zpravidla vyplatilo v dalších fázích turnaje. O peníze ještě v malém sportu nešlo.

Primátor hlavního města se nedá se starostou nebo místostarostou okresního města srovnávat. V Praze jsou ve hře mnohem vyšší částky. Ale princip vládnutí je stejný. Třeba zadávání veřejných zakázek. Standardem v Třebíči je obálková metoda a předem oslovené firmy. Proboha, jen ne internetová dražba! Pravda, veřejné zakázky u nás nedosahují stovek miliard, ale „pouhých“ desítek či nejvýše stovek miliónů. A také máme jak na talíři, kdo s kým, s prominutím, peče.

František Ryneš