Nepamatuji, že by kdy bylo v komunálních volbách tolik uznaných stížností na jejich průběh. Nejčastěji letos došlo k porušení zákona tím, že se kupovaly volební hlasy za pár stovek nebo se do obce na poslední chvíli přistěhovalo podezřele mnoho přespolních s tím správným volebním názorem. Potíž je v tom, že zákon nemluví jasnou řečí, a že se provinění, neřku-li úmysl, těžko prokazují. Zejména náhlá přistěhování zákon neumí postihnout a tak jeho porušení často zůstává pouze v rovině etiky a morálky.

Vážnější podvod na voliče nastane, když se do obce těsně před volbami formálně přistěhuje kandidát, usilující o zvolení. Třebíčský deník přišel se závažným odhalením. Celá řada kandidátů do komunálních voleb v Třebíči zde bydlí pouze formálně. Mají dům či byt úplně jinde a fakticky tedy jinde bydlí a někteří i pracují. Zdá se, že to není jev ojedinělý.

 K dokonalosti tuto manipulaci s důvěřivostí občanů dovedla strana Věci veřejné. Oba její zastupitelé, oba členové rady města, bydlí jinde. Martin Svoboda v Mastníku, kde si postavil rodinný dům a kde s rodinou několik let žije. „Každý jezdí někam na chalupu, ne?“, komentoval své počínání. Lékař třebíčské nemocnice Petr Kotačka také i s rodinou žije v Horním Újezdu. Přistěhovat se papírově do Třebíče nemusel, protože si zapomněl ponechat zde trvalé bydliště. Připočteme-li Jaromíru Hanáčkovou, která v Třebíči ani fakticky nebydlí, ani zde nepracuje, vyjde nám, že celou třetinu radních tvoří přespolní. Můžeme jen doufat, že se budou o blaho občanů starat, jako by byli místní. Že jim nejde jen, s prominutím, o byznys.

František Ryneš