Nezodpovědný přístup a nevyužitá šance

Mimoúrovňová křižovatka u nemocnice byla otevřena v roce 1995. Už v té chvíli budil značné emoce kvůli svému technickému řešení, které pravidelně způsobuje problémy při průjezdu autobusů a nákladních vozidel. Neméně důležité je také zpomalení dopravy a špatné rozhledové podmínky v horním patře křižovatky. Vybudování mostních konstrukcí je vždy finančně i technicky náročné. Tím však starost o tyto stavby nekončí, ba naopak je velmi důležité hlídat jejich technický stav. A výsledek této práce už bohužel vidíme všichni.

V lednu letošního roku se v médiích objevila „šokující zpráva“ o havarijním stavu tohoto mostu. Ano, nikdo by nečekal, že po pouhých 24 letech se stavba dostane do havarijního stavu. Jak je to možné, když plánovaná životnost je mnohdy až 100 let? Stav mostních konstrukcí je totiž silně závislý na vůli je udržovat. A zde ta vůle bohužel chyběla, jak dokládá i reportáž České televize.

Můžeme vést debatu o tom, zda technologie zvolená při stavbě mostu byla zcela správná. Ovšem jednou byl most takto postaven, a tak je povinností správce stavby, v tomto případě Kraje Vysočina, o majetek pečovat. Je zcela absurdní, když vedení Kraje Vysočina, jehož členem je i starosta města Třebíče Pavel Pacal a náměstek hejtmana Kraje Vysočina v jedné osobě, najednou prohlašuje, že most je v havarijním stavu a musí se okamžitě opravit. Tvrzení o havarijním stavu mostu je bohužel pravdivé, ale nedošlo k němu ze dne na den. V rámci klasifikace technického stavu mostních konstrukcí, kterou si můžete prohlédnout pod tímto odkazem, je havarijnost až 7., tedy posledním stupněm poškození mostu. Tomu předchází stavy „velmi špatný“ a „špatný“. Je tedy zcela evidentní, že odpovědné orgány o jeho kondici věděli, ovšem náprava nepřicházela. A to i přes důrazná upozornění odborníků, kdy již v minulosti docházelo ke kontrolám stavu mostní konstrukce.

Paradoxní je, že obyvatele Třebíče tak čekají další dopravní komplikace, kterým se dalo předejít. Jak? Jistě si vzpomenete, že v minulých letech probíhaly rekonstrukce přilehlých silnic – ať už šlo o samotné nájezdové rampy u nemocnice, Hrotovickou či Sportovní ulici. Proč tedy most nebyl rekonstruován při některé z těchto příležitostí, když už docházelo k výraznému zásahu do dopravy ve městě? Opět selhalo plánování, ačkoliv jednou z povinností vedení města je důsledná koordinace investičních akcí jak s Krajem Vysočina, tak s Ředitelstvím silnic a dálnic, neboť se jedná o stavby na území města Třebíče.

Vraťme se ale k samotnému technickému řešení mimoúrovňové křižovatky. Krajem Vysočina již bylo avizováno, že dojde novému vystavění přemostění v současné podobě bez větších úprav. To je z našeho pohledu promarněná šance, jak zlepšit průjezdnost tohoto místa. Stavby podobného typu, které jsou budovány v prostorově náročných podmínkách, se dají projektovat například s okružní křižovatkou v horním patře. Tato úprava by místo výrazně zpřehlednila a zlepšila by se jeho průjezdnost. Nebudeme si nalhávat, že by tato změna opravu neprodražila. Ovšem právě nyní je ideální možnost situaci zlepšit, když už dojde k tak výraznému zásahu do konstrukce mostu i přilehlých ramp.

Je otázkou, proč investor k tomuto kroku nepřistoupil a dojde pouze ke stavbě nového přemostění bez jakýchkoliv úprav, které by křižovatce pomohly. I to poukazuje na absenci plánování investic do dopravní infrastruktury a je v rozporu s efektivním vynakládáním finančních prostředků. Kde je tedy ten pozitivní vliv starosty města Třebíče a náměstka hejtmana Kraje Vysočina v jedné osobě Pavla Pacala na dění ve městě, čímž obhajoval své setrvání v krajské funkci?

Aleš Novák