Potřeba rekonstrukce Karlova náměstí v Třebíči se nedá popřít. Náměstí neplní uspokojivě svoji společenskou, kulturní, obchodní ani dopravní funkci. Způsob rekonstrukce rozhodne o případné nápravě.

Centrální náměstí města je jeho nejdůležitějším prostorem a je důležité k němu přistupovat s velikou péčí. Nesmí být vytrženo z kontextu širšího centra (Karlovo náměstí, Židovská čtvrť, nábřeží řeky Jihlavy, Komenského náměstí, Stařečka a autobusové nádraží, Jejkov). Přednost celkového obrazu města před součtem jednotlivostí je zásadní pro správnou funkčnost, provoz, ale i identitu města. Město je systém, který se stejně jako živý organismus skládá z jednotlivých orgánů, z částí, které musí společně fungovat jako jeden komplexní organismus. Proto je nutné k formování částí města přistupovat s ohledem na celý systém.

Absence prostorové koncepce, vize a plánu celku a širšího centra potom představuje hrozbu nemožnosti správně specifikovat zadání dílčích úprav. Faktory podmiňující úspěšnost řešení prostoru je potřeba hledat a jednoznačně pojmenovat, aby každý účastník procesu věděl, co je to hlavní pro dobrý výsledek.

Rekonstrukce Karlova náměstí není jednoduchým úkolem už pro jeho rozměrnost. Docílit adekvátní koncentrace lidí pro správné fungování prostoru je v městě velikosti Třebíče obtížné. Vytrvalým koncepčním přístupem k širšímu centru je například možné odlehčit náměstí od tak často zmiňované dopravy a redukovat dopravní obslužnost koncentrováním do jednoho bodu, případně v dostatečné blízkosti náměstí. Rovněž nevyužívat náměstí jen jako parkoviště ale přeměnit ho na uživatelsky přívětivou pobytovou plochu. Prostory pro parkování v docházkové vzdálenosti od náměstí bez pochyby jsou a je potřeba jich jen využít a správně je do města zapojit. Doprava je palčivé téma i pro většinu rezidentů z náměstí a jejím odlehčením, snížením hluku a odstraněním bariér na náměstí mohou vzniknout podmínky pro vlídnější obytný prostor jak na ploše náměstí, tak v domech které ho obklopují. Na ploše náměstí, zejména na její jižní vydatně osluněné části, by mohly vzniknout dopravou nerušené předzahrádky restaurací a kaváren. V domech by se více bydlelo, v prostoru náměstí by se lidé častěji setkávali a trávili společně čas. Trhy by mohly získat na atraktivitě a četnosti.

Cílem města je přilákat největší možný počet obyvatel na plochu náměstí, do centra města. A toho může být dosaženo, pokud prostor náměstí bude příjemným, bezpečným a klidným prostorem.

Náměstí, na kterém lidé dobrovolně tráví svůj čas, představuje současně finanční přínos a zvýšený investiční potenciál pro stávající i budoucí majitele a nájemníky domů.

Aby se město prostorově správně dotvářelo, vize a vytvořené strategie fungovaly, je potřeba spolupráce mnoha odborníků: stavebních a dopravních inženýrů, památkářů, územních plánovačů, sociologů, stavitelů a architektů. Bez té nelze dobré město budovat. Dalším nezbytným předpokladem vzniku dobrého návrhu je propracované zadání založené na vizi prostorového vývoje města. Celému procesu je nutné dát adekvátní pozornost, prostor a čas, aby dosažený výsledek byl kvalitní. Výsledná strategie potom může vyústit v progresivnější rekonstrukce nebo nové stavby.

Prvním důležitým krokem k vytříbení myšlenek a formulování vize vývoje města je obsazení pozice městského architekta schopným a zkušeným architektem. Jeho úkolem je formulovat urbanistické možnosti vývoje města. Městský architekt upozorňuje na výše zmíněné problémy s předstihem a má zájem ve spolupráci s městem a jeho složkami o správný rozvoj, udržování a zvyšování hodnoty a kvality sídla. Jakmile existuje vize a plán o budoucím obrazu města, mohou se začít utvářet jednotlivé části celkového obrazu. Tyto vize jsou promítnuty do územního plánu, který vymezuje město funkčně, a regulačního plánu, který vymezuje město prostorově.

Kromě systematické práce na rozvoji města městský architekt iniciuje vypisování architektonických soutěží pro vybraná místa a problémy. Otevřená nebo vyzvaná architektonická soutěž je nástrojem pro získání návrhů a myšlenek, ze kterých potom odborná porota vybere ten nejkvalitnější a nejpřínosnější návrh. Městský architekt zprostředkovává komunikaci města s občany a dotčenými orgány jak při zpracovávání zadání, tak při vyhlašování výsledků.

Každé město potřebuje vizi, plán a systematický vývoj. Takto definovaná dohoda občanů, samosprávy a odborníků se pak postupně plní a posouvá město vstříc kýženému obrazu. Čím dříve se začne pracovat koncepčně, tím dříve bude dosaženo dobrých výsledků. Krásné, funkční a dobře vystavěné město znamená spokojenější obyvatele, větší turistickou atraktivitu, pracovní příležitosti i více obyvatel ve městě.

Dominik Saitl