Pietní akt k 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi proběhl v úterý odpoledne v Zadní synagoze. Průvodkyní půlhodinovou vzpomínkou byla ředitelka Městského kulturního střediska Jaromíra Hanáčková, milým zpestřením zpěv hebrejských písní a umělecký přednes básně.

Dějinné souvislosti objasnil historik Radovan Zejda. Hovořil o dvou transportech židovských obyvatel do Terezína, odkud drtivá většina pokračovala do vyhlazovacích táborů ve východním Polsku, do Osvětimi a Březinky. Z Třebíčska tehdy odjelo na patnáct set Židů, bez ohledu na náboženské vyznání (řada z nich byla již po několik generací křesťany). Zejda zmínil i narůstající vlnu antisemitizmu v Evropě a apeloval na učitele, aby neopomněli svým žákům tuto děsivou epizodu evropských dějin připomínat. Jeho slova však jaksi zůstala viset ve vzduchu. Kromě rektora Západomoravské vysoké školy Matějka žádný učitel mezi přítomnými nebyl.  Ostatně veřejnost zastupovalo 15 (slovy: patnáct !!!) občanů, nepočítáme-li několik politiků, novinářů a zaměstnanců „íčka“.

Vzpomínkový akt završilo položení bílých růží starostou města Pavlem Janatou k památníku pod galerií a minuta ticha k uctění umučených židovských obyvatel. Neúčast Třebíčanů je vpravdě ostudná. Ti, kteří přišli, se dohadovali o příčinách. Možná slabá propagace, možná lhostejnost k naší historii. Obojí je špatně.

František Ryneš