Na tiskové konferenci minulou středu Pavel Pacal (Pro Třebíč) novinářům řekl, že jeho rozhodnutí nezúčastnit se africké mise vychází z jediného důvodu: „Celá věc byla zpolitizována a byla nechutným a ubohým způsobem převedena do osobní roviny, což já odmítám a nemám zapotřebí. Mrzí mě, že to bylo takto pojato, protože naše snahy o vytvoření nových pracovních míst a přilákání investorů budou pokračovat i nadále, v Třebíči je to totiž problém číslo jedna."

Pacal má pravdu v tom, že nominace na zahraniční cestu byla zpolitizována. Zpolitizovali ji politici ve vedení města tím, že si rozdělili kompetence způsobem, který konflikt zájmů způsobuje. Pacal dostal cestovní ruch, který patří do resortu jeho milenky. Není to však jediná „bota“ radních.

Drahý uvolněný radní Pavel Heřman (Volba Tr) má vodárenství, které ho však „na vedlejšák“ zároveň živí. A nám stejně drahá uvolněná radní Marie Černá (TMD) má komunální odpad. I ona působí v orgánech subjektů, které se svozem a skládkováním zabývají.

O nominaci Pacala do jižní Afriky má kromě opozice vážné pochybnosti i právník Transparency International Petr Lejer. „Vzbuzuje to minimálně rozpaky, ale záleží na okolnostech,“ říká. Ty však hovoří jasnou řečí. „To že návrh na cestu podala jeho přítelkyně, která ji zároveň z rozpočtu města platí, to je indikátor, že tam něco nehraje,“ říká Lejer.

Zdá se, že problém klientelizmu a konfliktu zájmů je v Třebíči hluboce zakořeněný, jak ukázala i kauza prazvláštního zaměstnání bývalého místostarosty Pavla Svobody ve vodárenství. Z těchto kořenů pak vyrůstají další problémy. Jedním z nich je i nedostatek pracovních míst.

Podobných konfliktů zájmů bychom při bližším zkoumání zřejmě našli víc. Postupně se jimi budeme zabývat a čtenáře iHoNem informovat.

František Ryneš