Poněkud netradiční bylo zakončení čtvrtečního zastupitelstva. Bývalý starosta Ivo Uher se loučil, již nebude kandidovat. Upozornil však, že ve volebních materiálech hnutí Pavla Pacala, Jaromíry Hanáčkové a spol. s názvem Pro Třebíč je celá řada lží, které mu vadí. Starosta Pavel Heřman (přeběhlík z HZNR!) mu však v rozporu se zásadami demokracie i v rozporu s jednacím řádem nedal slovo. "To sem nepatří," utnul rozený demokrat Heřman svého předchůdce. Protože obvinění ze lži rádoby budoucího starosty Pacala jsou závažná, otiskujeme je v plném znění. Laskavý čtenář ať posoudí.

Ač jsem původně nechtěl reagovat na volební materiály jiných politických stran a uskupení, poté, co jsem zhlédl leták sdružení Pro Třebíč, musel jsem ten úmysl přehodnotit. Tento materiál totiž obsahuje několik zcela očividných nepravd, dezinformací a navíc i jednu velmi nepěknou gramatickou chybu, která se, myslím, musí právem dotýkat každého slušného třebíčského občana.

Na třetí straně onoho materiálu je výčet bodů s názvem „Co se nám podařilo,aneb Zhodnoťte naši práci“, které se sdružení Pro Třebíč údajně povedly v tomto volebním období, a které naopak bývalé vedení radnice zcela zanedbalo. Některé z těch tezí jsou pravdivé, o jiných však lze oprávněně polemizovat.

Hned první bod dokazuje, že sdružení Pro Třebíč má buďto velmi krátkou paměť, nebo lajdačí. Píše se tam, že ve volebním období 2006-2010 vznikla ve školkách nula nových míst. Je zajímavé, že si tohle lživé tvrzení nepohlídal sám předseda Pro Třebíč Pavel Pacal, který byl v té době ředitelem ZŠ Na Kopcích a zároveň i zastupitelem města. Pak by totiž musel těm, kteří volební materiál jeho sdružení sestavovali, vysvětlit, že na základě usnesení, které padlo během osmého zasedání zastupitelstva minulého volebního období, zastupitelé rozhodli o vzniku nové mateřské školy. Ta vznikla právě v budově ZŠ Na Kopcích a sám Pavel Pacal byl jedním ze zastupitelů, kteří návrh nejen podpořili, ale především iniciovali. Pan Pacal by tedy měl lidem, kteří volební materiál jeho hnutí nyní připravovali, silně vynadat, protože naprosto sabotují jeho vlastní práci.

Zajímavý je také bod, v němž sdružení Pro Třebíč tvrdí, že v minulém volebním období byla křižovatka u Billy nepřehledná, přičemž nyní se zpřehlednila díky kruhovému objezdu. To je zcela jistě pravda, nicméně toto zpřehlednění není zásluhou ani sdružení Pro Třebíč, ani nikoho ze současné radniční koalice. Kruhový objezd u Billy se začal nejen projektově připravovat, ale i budovat ještě v minulém volebním období, což dokazuje i snímek z 2. listopadu 2010, který přikládám, tedy z doby, kdy současná radniční koalice ještě ani nevznikla. Ustavující zastupitelstvo, na němž byli zvoleni noví radní a jedním z místostarostů se stal i Pavel Pacal, se totiž konalo až 11. listopadu 2010. Kruhový objezd byl sice otevřen až po tomto datu, ale na jeho vzniku mají zásluhu jiní lidé, než ti, kteří se tím honosí ve volebních materiálech sdružení Pro Třebíč.

Zajímavé slovíčkaření nabízí bod, podle něhož byly v období 2006 až 2010 „realizované dotace z evropských fondů ve výši 141 mil. Kč“, zatímco v současném to je již 215 mil. Kč. Všimněme si slova „realizované“. Ano, pokud budeme postupovat chronologicky, pak je zde toto slůvko zcela na místě. Už z toho důvodu, že minulé vedení radnice ve spolupráci se zaměstnanci města dokázalo například získat dotaci pro revitalizaci sídliště Horka-Domky v hodnotě 106 mil. Kč. Je ovšem jasné, že ji město neobdrželo ihned v den jejího přidělení. Znamená to tedy, že třeba tato dotace, kterou Třebíč získala v minulém volebním období, byla podstatným dílem realizována a finančně průběžně plněna až za nového vedení v tomto volebním období. Stávající vedení města pak tuto částku použilo na realizaci investičních akcí, tedy na oněch vychloubaných215 mil. Kč, ve kterých je tak částečně započítáno třeba i těchto106 mil. Kč. Mimochodem, jednalo se o nejvyšší dotaci, jakou kdy město Třebíč obdrželo  – sdružení Pro Třebíč jaksi zapomnělo zmínit, že se to povedlo právě za minulého vedení města. Podobně tomu bylo například se zámeckým křídlem. Řádově desítky milionů byly městu „přiklepnuty“ještě v předchozím období, soutěž zhotovitele a realizace se udála až ve stávajícím. Čtenáři tak každopádně zůstává utajeno, kolik stávající koalice reálně připravila nových projektů a kolik „sehnala“v dotacích  – nevhodně nevelká čísla se před volbami asi nehodí.

Poněkud diskutabilní je také bod, v němž sdružení Pro Třebíč tvrdí, že bývalé vedení radnice mělo minimální zájem o práci pedagogů. Není to pravda  – každý rok 28. března na Den učitelů se vedení města scházelo s řediteli (kam mimo jiné docházel i pan Pacal coby ředitel ZŠ a MŠ Na Kopcích), nechyběly samozřejmě ani pravidelné návštěvy škol. K tomuto bodu si navíc dovoluji přidat svůj názor na necitlivou likvidaci úspěšné ZUŠ Resonance a její začlenění pod ZUŠ Třebíč. Toho se dopustilo právě současné vedení města (a pan Pacal byl jedním z hlavních motorů tohoto procesu), silně však pochybuji, že by učitelé ZUŠ Resonance toto konání považovali za ocenění své dlouholeté práce, kterou se sdružení Pro Třebíč ve svém volebním materiálu ohání.

Je také zvláštní, že si pan Pacal a spol. přivlastňuje veškeré body, které jsou v jeho volebním materiálu popsány. Práce ve vedení města je principiálně týmovou záležitostí, a tak je docela možné, že ostatní koaliční partneři sdružení Pro Třebíč se tímto vychloubáním mohou cítit jaksepatří ukřivděni.

Poslední věc, kterou zmíním, může někdo vnímat okrajově. Přesto však…Na titulní straně svého volebního materiálu drží pan Pacal s paní Hanáčkovou papír, na kterém se píše, že rozumějí „třebíčákům“. Slovo „třebíčákům“ je opravdu napsáno s malým „t“, což silně evokuje dobu těsně po 2. světové válce, kdy se slovo „Němci“ psalo s malým „n“. Nevím, jak „třebíčáky“ (byť pochybuji, že by se v Třebíči našel jeden jediný), ale „Třebíčáky“ toto slovo, jež jim servíruje pan Pacal s paní Hanáčkovou, může třeba i urážet.

Ivo Uher, bývalý starosta města Třebíče