Rada města rozhodla o záměru pronajmout plavecký areál Polanka v Třebíči, který byl prohlášen kulturní památkou, jehož součástí je kromě bazénů a pozemku strojovna, šatny, sklady, sociální zázemí, bufet, včetně  všech součástí a příslušenství a jejich zařízení, vybavení bazénů, tobogán, movité věci, hřiště na minigolf a ostatní zařízení areálu od 01.01.2015 formou výběrového řízení obálkovou metodou.

Krátce po nástupu současného vedení radnice se proslýchalo, že Polanka má být zavřena. To vyvolalo velkou nevoli mezi občany. Pak radnice hodila zpátečku. Na tiskové konferenci v říjnu 2011 padla z Pacalových (Pro Třebíč) úst zajímavá myšlenka. Je prý neúnosné, aby oba areály, Polanku i Lagunu, provozoval jeden subjekt – sdružení Yashica a TTS. To prý je nutno změnit. Polanka se zřejmě dá do pronájmu jinému subjektu. „Teď provozovatel zavře a nahání obyvatele do jednoho z obou zařízení. To je neúnosné. Také se musíme podívat, jak je to s těmi technologickými odstávkami, kvůli kterým se zavíralo,“ řekl tehdy Pacal. Nyní tedy jeho stará myšlenka dostává konkrétní obrysy.

Hospodaření nájemců obou vodních areálů se pochopitelně také nelíbí opozici, zejména ekonomovi Jaromíru Barákovi (HZNR!). Upozornil na to, že je nutno prověřit oprávněnost provozních dotací provozovatelům městského majetku na bazénu Laguna a koupališti Polanka. I když podle nájemní smlouvy má zastupitelstvo ročně stanovovat výši příspěvku, neděje se tak a město hradí vše, o co provozovatelé požádají, tvrdí Jaromír Barák. Není řádná kontrola jejich hospodaření. Je tedy obava, že město dotuje zisky soukromých firem. Do Laguny tak sype téměř 8 miliónů korun ročně a do Polanky také několik set tisíc.

K vybudování koupaliště Polanka bylo přistoupeno roku 1933. Stavbu financovala městská spořitelna a projekt byl zadán významnému brněnskému architektovi Bohuslavovi Fuchsovi. Podobně jako u městské spořitelny na Karlově nezapřel zalíbení ve funkcionalistické architektuře. Třebíčské říční lázně jsou velice zdařilým dílem a zajímavým reprezentantem (zejména vzhledem k použití dřeva jako stavebního materiálu) architektury období funkcionalismu. Hodnotu stavby podtrhuje i skutečnost, že jejím autorem stavby je významný český architekt, urbanista a univerzitní profesor Bohuslav Fuchs, který patřil k čelním představitelům české moderny a brněnské funkcionalistické školy.

Letní plavecký areál Polanka v Třebíči dnes nabízí svým návštěvníkům velký 50 m bazén, skokanskou věž 1, 3 a 5m, tobogán o délce 85metrů, dětský bazén, brouzdaliště pro nejmenší, dětské hřiště s dřevěnými houpačkami a prolézačkami, terasu na opalování, velkou travnatou odpočinkovou plochu, 2 hřiště na nohejbal a volejbal, hřiště na petanq, minigolf a bufet. Potřebuje však rekonstrukci. Oprava nerezové vany bazénu by podle Pacala stála 1 milión korun, vyhřívání pak další tři milióny. Pacal tvrdí, že to není rentabilní, protože na Polanku přijde za rok pouze 14 tisíc lidí. Jenomže mizerná návštěvnost není dána jen počasím. Sezóna je krátká hlavně proto, že voda má teplotu málokdy přesahující 17 stupňů. Kdyby bylo vyhřívání kogenerační jednotkou, jak sliboval majitel společnosti TTS Richard Horký, prodloužila by se sezóna na období od 1. května do 30. září, jak tomu bylo za bolševika. A úměrně by se zvedla návštěvnost, zejména rodin s dětmi. Své také dělá nechuť provozovatele dělat konkurenci „své“ Laguně.

Ať tak či onak, Polanka by za investici města ve výši (pouhých) čtyř miliónů rozhodně stála. A těch skoro sedmdesát miliónů do Laguny klidně mohlo počkat. Jenomže to by zde nesměly být zájmy kmotrů. Uvidíme, zda se za stávající situace najde zájemce, který by chtěl investovat čtyři milióny do městského majetku, navíc kulturní památky, zejména když jde radnice na ruku nájemci konkurenční Laguny.

František Ryneš