Je to 72 let od smrti jednoho z účastníků atentátu na Rainharda Heydricha, Jan Kubiše. Netřeba mnoho připomínat, že je rodákem z Dolních Vilémovic a na třebíčském okrese prožil valnou část svého života. V Praze se koná u kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde Kubiš zahynul, vzpomínková akce, které se zúčastní nejvyšší představitelé státu. Dokonce se uzavře úplně Resslova ulice, kde kostel stojí. Naši státníci jsou hrdí na tohoto hrdinu, který šel do akce s vědomím, že se nepodaří tuto celou akci přežít. I když se historici přou, zda tato akce stála za oběť tolika lidí, fakta jsou jasná. Teprve až po tomto činu Francie a Anglie odvolala podpis Mnichovské dohody. Je pravděpodobné, že i bez zásahu západních velmocí, by Německo válku nevyhrálo, nicméně by si udrželo minimálně hranice z Mnichovské dohody. Česká republika by nebyla co dnes, pokud by po válce existovala. Obrovskou zásluhu na zachování státu má právě odboj a jejich akce Anthropoid.

Čekal jsem, že i v Třebíči si připomenou tuto významnou osobnost. Bohužel se to nestalo. Pan starosta se raději účastní stříhání pásky u nově vybudovaného úseku silnice, nebo poklepání na základní kámen u nového nádraží. Je ostudou, že se nikdo v Třebíči nepodílí na vzpomínce na opravdového hrdinu. Nedovedu si představit podobné faux-pas např. ve Francii či v Anglii. Možná v dnešní době, kdy se nepokoje šíří od státu ke státu a ozbrojený konflikt na Ukrajině ještě není zažehnán, by podobná akce neměla chybět. Mladí by měli znát, co byli jejich předci schopni pro svoji vlast a svobodu učinit. Nastává doba, kdy poněkud zapomínáme. Letos je to už 100 let od vypuknutí 1. Světové války. Je to dlouhá doba. Přesto by se nemělo zapomínat, jak to vznikalo, proč se co stalo, i na lidi, kteří obětovali nejen svůj život, ale vědomě i život svých blízkých. Bez jejich obětí bychom možná už dnes nežili v České republice a nemluvili česky. Ještě jednou opakuji, stydím se za pana starostu a jeho zástupce, kteří reprezentují nejen město, ale i okres Třebíč a zapomínají…

Jan Zeman