Uplynulý víkend ožila židovská čtvrť. Počasí přálo, lidí sice přišlo méně než loni, ale přesto ještě dost. Program – osvědčená kvalita. Otevřely se i jinak nepřístupné prostory, třeba terasa hotelu Joseph. Potěšitelné je, že k nám zavítali i návštěvníci z daleka.

Na zahrádce své oblíbené hospůdky jsem od „svého“ stolku pozoroval cvrkot. Přisedli si manželé středního věku. Přijeli z Hradce Králové, na Březové mají potomka a tak se zastavili v Třebíči. Je prý škoda, že město nedělá propagaci, jsou u nás jen náhodou. A vyprávěli, jak to žije v Hradci. „U nás má také město zájem, aby v centru vznikaly před restauracemi zahrádky,“ říká pán, povoláním energetik a jinak zastupitel města. „Nemusí platit nájem prostranství, město přispěje na materiál konstrukce. Na centrálním náměstí se daří restauratérům, těm, kteří otevřou zahrádku, nabízí magistrát další výhody a úlevy,“ říká hrdě.

V Hradci tedy půjčí zdarma lešení při renovaci, zaplatí celou opravu fasády historických domů, zařídí parkování pro hosty. „U vás je to určitě také tak?“, pokládá řečnickou otázku.

Moc rád bych přitakal, ale nebyla by to pravda. Zahrádka u Ráchel je tvrdě zpoplatněna, za léto si na sebe nevydělá. Parkovací karty pro hosty stojí ročně hodně tisíc. Při opravách domů sice město část nákladů hradí, ale vezme si to zpět v poplatcích za zábor prostranství a „pronájem“ dopravního značení. Jen to lešení mají stavebníci také zdarma. Když si ho vypůjčí od Rudolfa Křivánka na Ráchel.

František Ryneš