Pod tíhou kritiky odborné i laické veřejnosti se třebíčská radnice rozhodla bránit nepovedené označení naučné stezky památkami UNESCO. Přetiskujeme v plném znění prohlášení vedení města a v závěru okomentujeme jeho znění.

Prohlášení Města Třebíče ke zprávám Českého rozhlasu o nepovoleném použití loga UNESCO

Město Třebíč na svém území zrealizovalo novou naučnou stezku „ Po stopách opatů a rabínů“. Stezka prostřednictvím informačních tabulí a přehledně umístěných značek propojuje třebíčské památky UNESCO – areál baziliky sv. Prokopa, Židovskou čtvrť a Židovský hřbitov. Zejména přístupnost poslední z uvedených lokalit byla totiž častým předmětem kritiky turistů a ostatních návštěvníků – v komplikované a extrémně zahuštěné zástavbě židovského města k ní jen stěží hledali cestu. Stezka kombinuje informační tabule se stylizovanými značkami využívajícími kombinaci mezinárodního značení – loga památek UNESCO – s originálním skleněným středem červené barvy.

Srozumitelnost projektu je podtržena vydáním tištěného průvodce s atraktivní soutěží pro kolektivy i jednotlivce. Již první dny provozu nové turistické služby prokázaly naprostou opodstatněnost záměru – stezka je svými uživateli velice kladně hodnocena a vydávají se po ní stovky návštěvníků.

Z neznámých důvodů se tento projekt na podporu návštěvnické orientace stal terčem kritiky jihlavské redakce Českého rozhlasu Region. V několika reportážích a rozhovorech bylo poukazováno na neoprávněné použití loga světové organizace. Město Třebíč se důsledně ohrazuje proti rozšiřování těchto nepravdivých zpráv. Na důkaz oprávněnosti svého postupu předloží kdykoli médiím potřebnou dokumentaci.

Město Třebíč věří, že všechna média budou i nadále pozitivně informovat o třebíčských památkách ve smyslu jejich výjimečnosti ve světovém měřítku, důsledné ochrany a kvalitní přístupností pro všechny návštěvníky.

Město Třebíč

Odbor kanceláře starosty a místostarostů

Podívejme se blíže na tvrzení v prohlášení Města Třebíče.

Především použití a úprava znaku kulturního dědictví UNESCO podléhá autorskému zákonu. Na to upozornil ředitelku kulturního střediska a členku rady města Jaromíru Hanáčkovou (Pro Třebíč) Mgr. Beneš z Ministerstva kultury ČR, který má památky UNESCO v gesci. Povolení francouzského autora, což bylo jednou z podmínek stanoviska MK ČR, však nemůže radnice doložit, i když tvrdí, že může předložit potřebnou dokumentaci.

Kombinace chráněného znaku s „originálním skleněným středem červené barvy“, který v některých případech svítí, evokuje spíš označení veřejného domu než kulturní památky. Nelíbí se to ani vedoucí památkářů z Telče Mgr. Veselé, pod kterou třebíčské památky z odborného hlediska patří.

To je hlavní důvod, proč se stal znetvořený znak terčem oprávněné a pravdivé kritiky jak reportáží Českého rozhlasu, tak našeho serveru a dalších. Použití znaku na restauraci a penzionu U Černého orla navíc vzbuzuje mylný dojem, že jsou tyto budovy součástí památek. Umístění na opadávající omítce bývalé dozrávárny banánů hraničí se znevažováním památek. Na církevním objektu na zámku se MKS nezalamovalo žádostí o souhlas farního úřadu, kterému budova patří. Český rozhlas tedy správně poukázal na neoprávněné použití znaku. Město se může ohrazovat jak chce, na neoprávněnosti to nic nemění.

Tolik co do neoprávněnosti užití znaku z právního hlediska. Z hlediska estetického, byť jde o otázku osobního vkusu, se podle názoru kolemjdoucích jedná o paskvil. Tak to cítí nejen mnozí turisté, kterých jsme se ptali na názor, ale třeba i výtvarník Boris Kjulleněn ml. nebo autor modelu Židů Stanislav Vrška. Červený na koso postavený čtverec si lidé pojmenovali názvem „amarouny“. Ostatně použití nekvalitního skla má za následek, že se již některé kosočtverce lámou a rozpadají. Město přiznalo vinu tím, že některé nejkřiklavější exempláře amarounů již nechalo odstranit.

Otázkou bude jistě náhrada škody. Návrh, realizace i částečné odstranění stálo statisíce. Kdo škodu nahradí? A bude to z kapes daňových poplatníků?

Na prohlášení města je pozoruhodné, že nikdo nenašel odvahu, aby je podepsal. Lze se jen dohadovat, že autorem by mohl být tiskový mluvčí Ivan Přibík. Patří do příslušného odboru, zrušil tiskovou konferenci, vzal si „studijní volno“ a vypnul mobilní telefon. Proti tomu však hovoří, že není zbabělec. Ať již však je autorem prohlášení kdokoliv, pěkně se zesměšnil. Hanba tak padá na hlavu starosty Pavla Heřmana (HZNR!), o němž si někteří donedávna mysleli, že má umělecký vkus. Doufám, že Ivan Přibík okolnosti vzniku povedeného prohlášení novinářům vysvětlí.

František Ryneš