Stálicí na nebi třebíčského zastupitelstva je nespokojenost opozice se službami společnosti AVE. Jde o společnost, která v Třebíči provádí úklid a provozuje logistické centrum na svoz a dočasné ukládání odpadu. Opět se dostavili místní občané, tentokrát s fotodokumentací, která dokládala oblaka prachu při vysypávání ze svozových vozů do kontejnerů v bezprostřední blízkosti obytných domů. Starosta Pavel Heřman (HZNR!) tvrdil, že má dopis inspekce životního prostředí, který neshledal pochybení při provozu skládky. „Dopis je šalamounský, město polemizovat nemůže,“ tvrdil. Průmyslová zóna na inkriminovaném místě je tradicí, na to se odvolává vedení AVE. Na schůzce s ředitelem prý vládla vstřícná atmosféra, dají vstřícný návrh na řešení.

Zastupitel Vladimír Malý (ČSSD) asi dopis inspekce četl. Nezní prý tak, že je vše v pořádku. „Chci, aby byl veřejně přečten,“ horlil. Město nevyvíjí dostatečné úsilí, aby zabránilo smradu a prachu. Skládka by se měla přestěhovat jinam. Radní ani vedoucí odboru Krčál však dopis neměli k dispozici. Nebo ho zapřeli? Diskuzi přiostřil zastupitel Zahrádka (KSČM). „To zírám, Ave si tady bude dělat co chce?“ Jaromír Barák (HZNR!) je toho názoru, že AVE se může takto chovat, protože sponzoruje Heřmanův Třebíčský operní festival. "O tom nic nevím," tvrdil Heřman, jakoby neznal obsah webových stránek festivalu. 

Další problém nastolil socialista Vašíček. Chtěl vědět, kdo zavinil mezinárodní ostudu se zohavením loga památek UNESCO červeným kosočtvercem, tzv. amarouny. „Kdo na to přišel a kolik to stálo?“ ptal se. Místostarosta Pavel Pacal (Pro Třebíč) v rozporu se skutečností tvrdil, že radnice nic neporušila. Bylo prý to povoleno, žádná negativní reakce od památkářů údajně nepřišla. „Považují to za legální a vhodné, turisté už nebloudí,“ tvrdil Pacal. Jenomže negativní stanovisko vyjádřila vedoucí památkářů v Telči, kam třebíčské památky patří. Podobu podle Pacala schválil i Mgr. Beneš z ministerstva kultury.

Jenomže na mikrofon ČRo Region Beneš prohlásil, že podmínkou jeho kladného stanoviska, které v žádném případě nenahrazuje povolení, je souhlas autora loga z Francie. Dal to dokonce radnici písemně. Souhlas dodnes radnice nemá.

Na pomoc kulhající argumentaci Pavla Pacala přispěchal místostarosta Milan Zeibert (Břehy). Nejprve prohlásil, že u jednání s Benešem na ministerstvu nebyl, ale prý ví, že redaktor rozhlasu (Michal Malý, pozn. red.) se ho snažil přimět k vyjádření, aby se od souhlasu distancoval. A že místní památkářka Matoušková dala souhlas.

Potrfená husa Jaromíra Hanáčková (Pro Třebíč), která nepovedenou „výzdobu“ za Městské kulturní středisko objednala, si přisadila. Reportáž v rozhlase prý byla vystříhaná. Ve skutečnosti byl podle ní Beneš Stankayovým návrhem nadšen (!). „Považuji to za vyrobenou kauzu,“ prohlásila. S jejím názorem nesouhlasil Jaromír Barák (HZNR!). Souhlasí naopak s panem Vrškou, že mu to připomíná vykřičené domy a upozornil, že použití znaku má svá pravidla, která byla porušena.

Jaromíra Hanáčková pak čelila kritice, kolik stály skartované propagační materiály na oslavy UNESCO, kde měl být použit upravený znak. „Nikdy jsme ho nepožili,“ zněla lakonická odpověď, i když jeden z novinářů zmetkové materiály viděl na vlastní oči.

Zastupitel Miroslav Zahrádka (KSČM) vznesl dotaz, kolik zakázek bez výběrového řízení dostala firma Relative design. Narážel na zvěsti, že s agenturou má mít Hanáčková osobní vazby. Nikdo z radních nebyl schopen odpovědi.

V dalším bodě jednání projevil absolutní neznalost starosta Pavel Heřman (HZNR!) Na dotaz opozice, jaké vidí rada řešení na Západomoravské vysoké škole, odpověděl dosti nejapně. Sedí prý jen (!!!) ve správní radě a sledují akreditační proces a nemůžou nic dělat. Vedení školy prý také nespí, ale zatím nejsou žádné nové obory akreditovány. Opravdu nespí???

Závěr jeho řeči byl opravdový bonbónek. „Město nemůže lobovat, je to složité. Na současném stavu mají podíl minulá vedení,“ vylhával se alibisticky. „Nevím, co bych pro akreditace mohl udělat,“ hodil Neználkovu perlu do pléna.

Pavel Heřman poté, co mezi přihlížejícími uviděl zvednutou ruku občana Miloty, který chtěl diskutovat o dopravě, ukončil jednání se slovy: „Jednání je u konce, už vám nemohu udělit slovo. A to byl tedy opravdu konec.

František Ryneš