Velkého ocenění a uznání se dostalo nemateriálnímu statku Betlémské cestě v Třešti v podobě přijetí mezi nejvýznamnější projevy tradiční lidové kultury, které jsou součástí nemateriálního kulturního dědictví České republiky.

Zápis tohoto výjimečného regionálního jevu, udržovaného a předávaného generacemi třešťských řezbářů, schválil na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky v závěru roku 2015 ministr kultury Daniel Herman. Učinil tak na základě doporučení Národní rady pro tradiční lidovou kulturu, která je stálým poradním orgánem ministra kultury.

Zápisu Betlémské cesty v Třešti na národní seznam předcházelo odborné etnografické zpracování Muzeem Vysočiny Jihlava a zápis na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina v roce 2014. Ministerstvu kultury České republiky pak nominaci na národní seznam předložilo Regionální pracoviště tradiční lidové kultury při Muzeu Vysočiny Třebíč v únoru 2015.

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky obsahuje k dnešnímu dni 14 položek. Po Běhu o Barchan, zapsaného v roce 2013, je Betlémská cesta v Třešti druhým nemateriálním statkem z Kraje Vysočina, který se dostává do společnosti jevů jako je Slovácký verbuňk, Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, Valašský odzemek či Východočeské loutkářství.

Hlavním účelem Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území České republiky. Národní statky se mohou ucházet o zápis do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO), kde má Česká republika prozatím 4 položky: Slovácký verbuňk (2005), Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku (2010), Sokolnictví (2010) a Jízdy králů na jihovýchodě České republiky (2011).

Eva Tomášová