V pondělí 4. května otevřel výstavu fotografií k 30 letům provozu elektrárny její ředitel společně s novináři - autory fotografií, zaměstnanci, dodavateli a zástupci veřejnosti.

Výstava fotografií Jaderné elektrárny Dukovany, kterou jste si dnes přišli prohlédnout, ukazuje mimo jiné i dobu její výstavby. Cílem ale není detailně zmapovat 30letý provoz elektrárny, ale spíše ukázat její vývoj a modernizaci pohledem novinářů, kteří do ní zavítali při různých příležitostech. Výstava tak neobvyklou formou zachycuje život v ní, její provoz a zařízení, ale i životy lidí, kteří zde pracovali nebo stále pracují,“ těmito slovy zahájil vernisáž výstavy fotografií ředitel EDU Miloš Štěpanovský. Vernisáž výstavy fotografií se záměrně přiblížila k datu spouštění 1. reaktorového bloku, což bylo 3. května 1985. K menší oslavě tohoto významného výročí se sešli zástupci managementu elektrárny, její zaměstnanci, zástupci dodavatelských firem a samozřejmě nemohli chybět samotní autoři fotografií a zástupci veřejnosti.

„Třicet let v lidském životě není mnoho a všechno velké je ještě před námi. Třicet let v životě elektrárny je čas velké zralosti. Zvláště je-li to čas, kdy je nutné žádat o obnovení licence k provozování. Je to věk nutnosti zhodnotit, zrevidovat, zrekonstruovat, upravit a požádat a po obdržení provozovat dál. Sleduji průběžně, co se na EDU děje a mám radost z toho, že elektrárna stále patří mezi nejlepší na světe. Jak kulturou provozování, stavem zařízení i výsledky. K tomu všem, co k tomu přispěli, gratuluji,“ říká Aleš John předseda Občanské bezpečnostní komise.

Své fotografie interiérů i exteriérů JE Dukovany ve vstupní hale EDU vystavují:

Josef Pavelka (in memoriam); Jan Sucharda (fotograf a vydavatel); Luboš Pavlíček (fotograf ČTK); Tomáš Blažek (redaktor a fotograf MF Dnes a týdeníku 5+2); Kamil Černý a Libor Plíhal (redaktor a fotograf Vltava – Labe – Press, regionální deníky – Vysočina); Petr Lemberk (fotograf MF Dnes); Jakub Mertl (fotograf).

Za vystavující autory se ujal slova Luboš Pavlíček, fotograf ČTK: „Na elektrárnu jezdím už téměř dvace let, ale při každé mé návštěvě nebo i cestě kolem mě elektrárna překvapí. Nikdy není stejná. Jednou je zahalena do mlhy, podruhé do slunečního svitu a nemohu opomenout různorodost páry vystupující z chladicích věží.“

Výstava je zdarma přístupná do poloviny června.