Pozoruhodná výstava probíhá v třebíčském zámku. Připravilo ji Muzeum Vysočiny Třebíč. Až do 18. ledna ji můžete shlédnout v zámecké konírně. Historie počátku třebíčského betlémářství je velmi zajímavá. Až půjdete po třebíčských betlémech tří farností, nezapomeňte se zastavit na zámku!

Ještě na počátku 19. století patřilo soukenictví k početně nejsilněji zastoupeným řemeslům na Vysočině; podobně tomu bylo na severu Čech. Uvádí se, že stavovskou ctí soukeníků bylo vlastnit betlém. Muzeum Vysočiny Třebíč pořádá i v letošním roce vánoční výstavu betlémů. Inspirací pro ni bylo zjištění, že malíř Václav Hartmann - podle tradice první malíř betlémových figurek v Třebíči - pocházel z Vrchlabí. V Třebíči, kde se v roce 1784 oženil, zůstal až do smrti; zemřel v roce 1809, podle matriky mu bylo 70 let.

V době mládí Václava Hartmanna vznikaly v Liberci betlémové figurky podobné těm, které později maloval v Třebíči. Nic nebrání představě, že betlemářství přinesl do Třebíče již před rokem 1784. Zajímavé je, že se v Třebíči z nejstaršího období dochovaly pouze postavy, v libereckých betlémech bývaly i stromy a palmy – ty jsou v Třebíči známy až v dalších desetiletích.

Na letošní výstavě je betlém sestavený z figurek malovaných Hartmanem, vznikl až v muzeu z darů jednotlivých figurek od starousedlých třebíčských rodin. Pro mnohé bude objevný pohled na betlém Antonína Čelouda, který je postaven v duchu staré fotografie – naposled byl takto postaven před 70 lety. Podobné fotografie patří ke vzácnostem, byly nalezeny krátce po vytvoření kostry pro bývalou expozici muzea.

Základem velkého třebíčského betlému je kostra, ta dříve každý rok vznikala znovu, představovala příležitostnou stavbu. Kostru lze vytvořit buď z krabic, nebo jako konstrukci ze dřeva. Oba typy jsou na výstavě zastoupeny, na sérii fotografií je dokumentován její vznik. Mohou se jimi inspirovat ti, kteří vlastní figurky a neví, jak si kostru vytvořit.

Součástí výstavy bude také ukázka podhorácké světničky z konce 19. století. Na své si v dětském koutku přijdou i děti.

Dvacet let uplynulo od posledního vydání publikace o třebíčských betlémech. Nyní vychází další, do prodeje bude uvedena 4. prosince na vernisáži výstavy. To, co uvádí o nejstarších betlemářích, se nejednou liší od dosavadních zpracování. Ústně dochované informace dává do souladu se spolehlivými údaji matrik - ty jsou v současnosti dostupné na internetu. V příloze publikace je po 80 letech znovu otištěna vzpomínka Felixe Čelouda (*1877) na život betlemářů v době jeho dětství. Obrazová příloha obsahuje historické fotografie betlémů a několik osobních snímků z betlemářského alba rodiny Charvátových. Další zajímavostí je schéma bytu Antonína Čelouda, které dokládá, jak skrovné byly tehdejší byty. Betlém v nich měl vyhrazenu dominantní část pokoje. Těžištěm barevné části přílohy jsou reprodukce všech tabel s ukázkami tvorby jednotlivých třebíčských betlemářů. Sestavil je někdejší musejní spolek v roce 1943, na výstavě v roce 2011 vzbuzovala mimořádný zájem.