Městské kulturní středisko připravilo ve spolupráci s třebíčskou radnicí slavnostní otevření Židovského muzea – domu Seligmanna Bauera. Dům číslo popisné 77 stojí v Blahoslavově ulici vedle Zadní synagogy. Po dlouhé rekonstrukci se z něj stává další z magnetů mezi třebíčskými památkami.

Slavnostního otevření ve čtvrtek 17. února se zúčastní řada hostů. Mezi jinými zavítá do Třebíče izraelský velvyslanec J. E. Jaakov Levy, vrchní zemský a pražský rabín Karol Efraim Sidon a předseda Židovské obce Brno Pavel Fried.

Veřejnost si dům v Blahoslavově ulici může přijít prohlédnout ve čtvrtek 17. února, kdy bude otevřen. Vstup bude od 14.00 hodin, volný a zdarma. Otevření domu je první ze série akcí nazvaných Benediktinský rok. Jeho vyvrcholením budou v srpnu Slavnosti tří kápí. 

Dům byl postaven na tzv. španělovském pozemku, podobně jako Zadní synagoga, ale v pozdějším období. V pozemkové knize je zmiňován již v roce 1724. Jeho význam a hodnota spočívají zejména v přímém spojení s objektem synagogy. V tomto domě se totiž nachází schodiště vedoucí na západní ženskou galerii se samostatným vstupem z ulice. Majitelé domu byli vrchností právně zavázáni, aby trvale umožňovali přístup na schodiště k ženské galerii.

Opravou domu Blahoslavova čp. 77 se podařilo zachránit významný, památkové chráněný, ale ve své době velice zchátralý objekt. Rekonstrukci domu začalo realizovat město jako jeho majitel od poloviny roku 2009. Na celkové náklady na opravu ve výši přes 8 milionů korun získala radnice dotaci z Evropské unie ve výši 92,5 %. Rekonstrukce si vyžádala rozsáhlejší práce na statickém zajištění, následných vnitřních opravách až po vybavení interiéru dobovým nábytkem z období 1. republiky. Nejširší veřejnost se prostřednictvím vzniklé muzejní expozice seznámí se způsobem života zaniklé židovské komunity, zejména s jejími běžnými zvyky. Obnovením původního vstupu na ženskou galerii synagogy došlo nejen k fyzickému propojení obou budov, ale i k logickému rozšíření dosavadní prohlídkové trasy.

V přízemí domu se návštěvníci mohou těšit na expozici vetešnictví. Připomíná jednu z charakteristických činností, provozovaných kdysi židovským obyvatelstvem. Vlastní prodej probíhal na ulici a v domě bylo nabízené zboží jen uskladněno. To dnes není z provozních důvodů možné. Přesto na nás v přízemním krámku dýchne nostalgická atmosféra dávno zašlých časů. Zpět do 21. století nás vrátí dotyková LCD obrazovka, na níž si návštěvníci mohou vyhledat zajímavé informace z minulosti Židovské čtvrti a jejích obyvatel. V zadním traktu přízemí se nachází moderně vybavená kuchyně, umožňující příležitostnou přípravu košer pokrmů pro akce v místě konané.

První patro je přístupné po dřevěném schodišti, ale i ze Zadní synagogy – obnoveným průchodem ze západní části ženské galerie. Návštěvník se zde seznámí se způsobem bydlení typické, nepříliš majetné, židovské rodiny v meziválečném období. V té době již proces asimilace židovského obyvatelstva do většinové společnosti značně pokročil a tak zejména u dříve narozených návštěvníků se mohou vynořit nostalgické vzpomínky na dávné domácnosti jejich babiček. Zařízení tohoto prostoru tvoří logický doplněk výstavních exponátů umístěných na ženské galerii Zadní synagogy. Spolu s nimi podává svědectví o způsobu života zaniklé židovské komunity, která se před sedmi desetiletími stala obětí hrůzného holocaustu.

Podkroví objektu je vyřešeno zcela podle požadavků na soudobý provoz. Bývalá půda je zateplena a je zde vytvořen přednáškový sál vybavený moderní audiovizuální technikou. Zhlédnout je možné krátkou multimediální projekci o židovském ghettu. Budou se zde konat přednášky určené především pro školy, a to o židovské kultuře a historii. 
Ivan Přibík