Po dlouhé těžké nemoci zesnula dnes okolo desáté hodiny v nemocnici v Třebíči, kam byla krátce předtím převezena z Brna Žlutého kopce. Třebíčská kultura v ní ztrácí nejen vynikající umělkyni, ale i vzácného člověka. Její výtvarná díla zdobí světové galerie i domácnosti řady Třebíčanů. Nikdy neodmítla věnovat svůj obraz pro účely charity. Grafiky nezištně poskytovala i do dobročinné dražby, organizované každoročně třebíčským Rotary klubem ve prospěch městského rehabilitačního stacionáře pro děti a mládež na Družstevní ulici. Letos poprvé nebude její dílo zastoupeno.

Božena Kjulleněnová se narodila 11. listopadu 1944 ve Zlíně, v letech 1964 - 1970 studovala na Vysoké škole umělecko průmyslové v Praze u profesora Františka Muziky. Již na škole se pod jeho vedením proslavila suchými jehlami a dřevoryty, například ilustracemi k básním Otokara Březiny. Samostatně vystavuje od roku 1972 (kolem čtyřiceti výstav), zúčastnila se od roku 1962 více než stovky výstav kolektivních. Za dlouholetou tvůrčí práci získala i řadu ocenění, především v oblasti tvorby ex libris. Mezi nejvýznamnější patří třetí cena v roce 1992 za ex libris v mezinárodní soutěži vypsané k olympijským hrám Barcelona 1992, první cena v kategorii ex libris na II. Mezinárodním bienále knižního umění v Martine v roce 1997 a mnohé další.

Od počátku své tvorby se výtvarnice výrazně inspiruje hudbou, prostřednictvím které vyjadřuje své pocity a myšlenky. V sedmdesátých letech se zabývala především grafikou – dřevorytem, mědirytem a později suchou jehlou. Vznikly tak cykly volných grafických listů, provedené s neobyčejnou pečlivostí. V těchto letech zároveň ilustrovala několik knih veršů různých vydavatelů, např. Čs. spisovatel Praha, Blok Brno a knihu Ludmily Kybalové: Jak se lidé obouvali, kterou vyzdobila 40 dřevoryty historické obuvi. Inspirace hudbou je citelná nejvíce v malířské tvorbě, uchvátili ji zejména Mozart, Janáček, Chopin, Čajkovskij, Rachmaninov, Debussy, Musorgskij a rocková skupina The Queen. Na počátku osmdesátých let vznikl cyklus olejomaleb v duchu lyrického surrealismu. Velmi úspěšný je cyklus maleb Natura viva. Malby v technice  enkaustiky tušemi  a kresby  řadí od poloviny 90. let  do cyklu
s názvem Energie a od konce minulého desetiletí i do druhého, nyní již též poměrně rozsáhlého cyklu  Natura viva.  Malby z první  kolekce uvedla  poprvé v Jaderné elektrárně v Dukovanech, pak v obměňované podobě dvakrát(1996 a 1997) v Třebíči, v roce 1997 v Praze a 1998 v Havlíčkově Brodě. Malby z neuzavřeného souboru Natura viva vystavila v premiéře v Hradci Králové a poté ve Žďáru nad Sázavou. Opakovaně vystavovala v Třebíči, naposledy letos na jaře v Muzeu Vysočiny Třebíč.

V poslední době stále více přibývá inspirace přírodními jevy, krajinou a historickou architekturou. Začala experimentovat i s netradičními technikami, například se smaltem.

V osobě Boženy Kjulleněnové přichází třebíčská kulturní veřejnost o vynikající umělkyni a vzácného člověka.

František Ryneš