Banner

TopBanners

Nacházíte se zde: Home Hospodářství Spalovna na 150 tisíc tun, neboli ZEVO
Spalovna na 150 tisíc tun, neboli ZEVO PDF Tisk Email
Úterý, 24 Leden 2012 00:00

V těchto dnech se seznamují zástupci obcí spolupracujících společně na přípravě integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina se zněním směrné části dokumentace Integrovaného systému nakládání s odpady na území Kraje Vysočina. Dokument obsahuje doporučení, jak řešit budoucnost odpadů vyprodukovaných na území regionu. Producentem neboli původcem komunálních odpadů, který je zodpovědný za řešení budoucnosti nakládání s komunálním odpadem, jsou právě města a obce, která na projektu spolupracují a rozhodují o jeho realizaci. Prognóza vývoje produkce komunálního odpadu není příznivá. „Vývoj produkce komunálních odpadů má mnoho neznámých, na základě zkušeností z let minulých lze předpokládat, že produkce odpadů bude mírně narůstat. Zatím co v roce 2010 vyprodukoval region Vysočiny přes 222 tisíc tun komunálního odpadu, v roce 2020 to bude podle propočtu odborníků přes 278 tisíc tun, což je o cca 25 % více. Čísla za Vysočinu v roce 2020 se blíží k dnešní produkci vyspělých zemí EU,“ upozorňuje Zdeněk Ryšavý, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí.

Každý občan Vysočiny vyprodukoval v roce 2011 cca 400 kg odpadu.

Podle propočtů vyprodukuje v roce 2020 každý občan ČR cca 560 kg odpadu.

 

 

Pro 704 obcí Kraje Vysočina je nalezení vhodného způsobu budoucího nakládání s komunálním odpadem klíčové, především s ohledem na nákladově efektivní a  dlouhodobě udržitelná řešení otázek odpadového hospodářství. Zároveň tak podpoří i plnění cílů a závazků stanovených Českou republikou a Evropskou unií. Pokud se nepodaří vyřešit problematiku nakládání s odpady, hrozí rychlé naplnění kapacity skládek, což v důsledku znamená hledání nových kapacit. „Důsledkem bude neplnění legislativy a výrazné zdražení poplatků za nakládání s odpady, což se pravděpodobně přenese i na občany,“ varuje Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočina.

 

Integrovaný systém nakládání s komunálními odpady v Kraji Vysočina do budoucna v návrhu řešení počítá s předcházením vzniku komunálních odpadů a maximalizací separace všech jeho využitelných složek, s vytvořením integrované a přiměřené sítě zařízení k nakládání s komunálními odpady i se zvýšením materiálového využití a přímým energetickým využitím směsných komunálních odpadů.

 

Opatření k naplnění jednotlivých součástí integrovaného systému nakládání s odpady je celá řada. ZÁKLADEM všeho je udržet a posilovat aktivní účast obcí i občanů v systému předcházení a třídění odpadů cílenou environmentální osvětou a dostatečnou hustotou, kapacitou i efektivitou využívání sběrné sítě. Plánované zvýšení kapacity zařízení typu dotřiďovacích linek, bioplynových stanic a kompostáren spolu s organizací logistiky využití těchto zařízení podpoří materiálové využívání odpadů. Pro snížení objemu zbytkových směsných komunálních odpadů na 10% (hmotnosti na 25%), úsporu kapacity skládek a využití energie a tepla z těchto odpadů, je navrženo vybudování zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).

 

V současné době funguje v kraji 16 kompostáren a 1 bioplynová stanice pro komunální odpad

Vytřídění biologicky rozložitelného odpadu je důležitou součástí systému, která přímo vede ke snížení množství směsného komunálního odpadu. Současně přispívá ke zlepšení krajiny

 

Na území Kraje Vysočina je 11 skládek, jejichž kapacita při současné frekvenci a množství zavážení je odhadována na necelých deset let. Kromě standardní role klasického skládkování mají do budoucna skládky plnit roli bezpečností pojistky v případě mimořádných událostí, kdy není možné plně využít výše uvedené toky, tedy v případech živelních katastrof typů povodní atd.


Do roku 2020 by mělo být podle dokumentace odkloněno od skládkování cca 110 000 tun zbytkového odpadu, které definují požadavek na kapacitu ZEVO. S přihlédnutím k mírné rostoucí produkci odpadů dokumentace navrhuje stanovit kapacitu ZEVO s rezervou  na 150 000 tun ročně. Pro případné umístění ZEVO byla dokumentací vytipována čtyři vhodná místa: Průmyslová zóna Bedřichov, Překladiště Pávov, Pístov vojenský prostor v Jihlavě a Žďas ve Žďáru nad Sázavou.

Jitka Svatošová

Aktualizováno Sobota, 18 Únor 2012 12:04