Noční můrou každého energetika je rozpad elektrizační soustavy, tzv. blackout. Je to kritický režim, který může přivodit rozsáhlé škody na majetku a způsobit dokonce omezenou funkci či nefunkčnost zařízení a institucí, které jsou na dodávce elektrické energie závislé. Ať už jde o školy, výrobní závody, obchody, úřady a nemocnice. Tiskový mluvčí JE Dukovany Petr Spilka nám vysvětlil, jak by takový stav vypadal z hlediska EDU.

Jste v EDU připraveni na takový výpadek energie?
Na blackout jsou Dukovany připraveny nadstandardně. Vyplývá to z blízkosti dvou významných vodních zdrojů, přečerpávací elektrárny Dalešice – Mohelno a elektrárny Vranov nad Dyjí, které mají schopnost startu ze tmy (blackstartu) a podání napájení do Dukovan, jenž byly ověřeny praktickou zkouškou. Další výhodou je dobrá propojitelnost rozvodného uzlu Slavětice – Sokolnice, která poskytuje Dukovanům rezervní napájení. To umožňuje obnovu doslova ze všech světových stran.

Výrazným pozitivem je zejména silné propojení na Rakousko a Slovensko, které je na dvou napěťových hladinách 440 a 220 kV (Dürnrohr, Bisamberg, Stupava, Križovany, Senica). Pro zvládnutí situace je důležitá komunikace mezi síťovými pracovišti a orientace ve velké variabilitě možných scénářů. Na Dukovanech blackoutové stavy pravidelně cvičíme a tato praxe byla letos přijata mezinárodní misí OSART jako doporučení ostatním jaderným elektrárnám.

Přibližte nám reakci zařízení  a obsluhy JE Dukovany.
Reakce automatik reaktorových bloků na blackout soustavy by byla okamžitá a záleželo by na událostech, které by předcházely. Pravděpodobně by síť nevypnula celá najednou, ale rozpadala by se postupně do ostrovů. Vzhledem k tomu, že Dukovany jsou velmi silný zdroj, lze v našem uzlu očekávat spíše přebytkový ostrov. Ten se vyznačuje nárůstem frekvence. Osm dukovanských turbín by zde hrálo důležitou roli, protože by automaticky snižovaly výkon a síť by stabilizovaly. V případě, že by frekvenční kolaps byl příliš rychlý, tak by se turbíny odpojily od vnější soustavy a dodávaly energii pouze pro svoje reaktory. Na požádání energetického dispečinku by napájení přenosové soustavy však mohly obnovit, včetně regulace. Tato schopnost je velmi cenná a zatím jí disponuje nemnoho lokalit a ani ty největší vodní elektrárny samy na rozjezd sítě nestačí (jsou omezeny zásobou vody).
Pokud by se ocitly Dukovany úplně bez propojení s vnější sítí a turbíny by odstavily, tak jsou pro každý blok připraveny v „horké rezervě“ tři dieselagregáty. Dohromady 4x3=12 dieselagregátů. Činnost byť jediného z nich zabezpečí nejenom dochlazení reaktoru, ale i pokrytí všech projektem uvažovaných havárií.

Jakým způsobem by takový stav pocítila veřejnost?

Dopad blackoutu soustavy ČR na běžného občana by závisel na době jeho trvání, rozsahu postižených území v rámci Evropy a dostupnosti místních a zahraničních zdrojů obnovy. Podle Kodexu přenosové soustavy ČR je nejvyšší prioritou podání napájení do jaderných elektráren. V případě, že by dukovanské turbíny zůstaly v provozu, tak by podaly napájení nejprve do Temelína. Následovala by obnova sítě v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a dalších velkých městech a poté v ostatních částech soustavy. Lokální blackouty lze zvládnout v řádu hodin, ale pokud je příčinou blackoutu např. extrémní vítr (orkán, hurikán, tornádo), který poničí přenosová vedení a stožáry, mohou být určité oblasti bez proudu i po dobu několika dní.

Za rozhovor poděkoval František Ryneš