Před týdnem byla jmenována (staro)nová ředitelka Městského kulturního střediska v Třebíči Jaromíra Hanáčková. Rozhodli jsme se položit jí pár otázek. Už proto, že rozhovor v Horáckých novinách jí nedal možnost odpovědět na ty, které nejvíce občany města zajímají.

Jaká je vaše koncepce kultury?

Nazvala bych to spíše konceptem než koncepcí. Koncepce musí být více promyšlená, ne šitá horkou jehlou. Myslím, že mám dostatek znalostí z mého působení v KVIZu v Třebíči v letech 2001 až 2007. Od té doby jsem však nabyla další zkušenosti. Myslím, že některých záležitostí by mělo ubýt. Je to zejména velké množství budov, takže značnou část sil a prostředků musíme chtě nechtě směřovat sem.

Co máte na mysli?

Především Fórum. To je hamletovská otázka. Mít ho či nemít? Jsou tam tak dvě až čtyři akce za rok. Různé partiové prodeje a tak. To přece nemá s kulturou nic společného. Nebo Hájek. Tam je problém se spoustou podnájemníků, smlouvy mají na dlouhou dobu, až někdy do roku 2012. To se bude muset řešit. A hvězdárna. Je to dobrá věc, ale zase to není kultura. Totální rekonstrukci potřebuje Národní dům. Prší sem, stropy se houpou pod účinkujícími. Nejprve se musí opravit a pak rozhodnout, co s ním.

Takže jak se vám jeví současné kulturní středisko?

Je to moloch. V minulém období se tam zametlo leccos. Ono to totiž bylo pro vedení města pohodlné. Třeba ta zmíněná hvězdárna. To je typická aktivita pro dům dětí, ne pro kulturní zařízení.

Jak vidíte budoucnost kultury v Třebíči?

Dnes to vidím trochu jinak než před čtyřmi roky. Dívám se na věc mnohem víc s pohledu města než samotné kultury. Je to dáno také tím, že jsem radní. Můj základní pohled se však nezměnil. Mělo by se vystačit s mnohem menšími prostředky. Akce nemohou být tak megalomanské, budeme muset vystačit s menšími prostředky. Naučila jsem se to v Moravských Budějovicích. Tam jsem měla na celou kulturu zhruba dva milióny, hodně jsme využívali sponzoringu. Za tuto „školu“ vděčím starostovi Bařinovi. V Třebíči budeme mít k dispozici 18 miliónů. Musíme však zvýšit účinnost. Za stejné peníze připravit mnohem více muziky. Chceme vrátit některé akce, od kterých moje předchůdkyně odešla. Mám na mysli Divadelní Třebíč. Zatím se nám snad podaří uspořádat přehlídku mladých divadelních souborů, jednáme o tom. Některým podnikům chceme vrátit původní úroveň, třeba festival židovské kultury Šamajim.

Řada akcí se odvíjela od spolupracovníků, kteří znechuceně odešli nebo byli „odejiti“…

Ano, s návratem některých počítám. Když už jste zmínil ty „odejité“, chtěla bych požádat Dášu Juráňovou, aby se vrátila do Zadní synagogy. Snad se to podaří zatím alespoň na částečný úvazek, navázala dobré kontakty z Židovským muzeem v Brně. Toho chci využít. Šamajim byla dobrá značka. Vrátíme se zase k šesti dnům doby trvání a většímu duchovnímu rozměru. Aby účastníci ve městě zůstali alespoň těch několik dní.

Vrátíte Městskému kulturnímu středisku název KVIZ?

Ne. Byli bychom veřejnosti za blázny.

V rozpočtu města jsou skoro tři milióny na digitalizaci kina. Je to v době šetření nutné?

Myslím, že ano. Třebíč není izolované město. Digitální kino je v Jihlavě i v Brně. Chceme-li si zachovat konkurenceschopnost, musíme Pasáž digitalizovat. Jsem přesvědčena, že Pasáž se svými 220 místy je pro Třebíč tak akorát. Naši občané si perfektní techniku zaslouží.

Hodně se hovoří i o bývalém kinu Moravia. Jak vy vidíte jeho budoucí využití?

Zaznamenala jsem všechny možné nápady o vývařovně pro seniory a koncertním sále. Já vidím využití jednoznačně pro mládež, to tady chybí. Když jedu do Telče a vidím jak to žije v klubu Mexx, trochu závidím. Náš B klub je malinký a Roxy uprostřed sídliště, kde ruší noční klid. Sputnik je naopak uprostřed budov. Diskotéka by tam nikoho nerušila. Disko patří k mládí, je to jejich život. Ale ne za peníze města. Je to úkol pro soukromý subjekt.

Takže soukromý sektor by měl jít v Třebíči do kultury?

Určitě souhlasím. Dosud mělo MKS na kulturu monopol, někteří lidé se snažili direktivně zasahovat  do pořádání do akcí. To není dobře. Agentura přijde s nápadem, uspořádá akci a je to její riziko, zda vydělá nebo vykáže ztrátu. Pracuje se svým kapitálem, ne s veřejnými prostředky. My chceme spolupracovat. Dohodnout se na termínech, aby nedošlo ke kolizi s akcemi MKS. Vždyť náš zájem je, aby kultura dobře fungovala bez ohledu na to, kdo je pořadatelem té které akce.

Vy tedy komerční prostor chcete vyklidit?

Ne tak docela. Ale jsem si vědoma toho, že u nás musíme klást důraz především na výchovu mladých, naučit je třeba chodit do divadla, a na uspokojení všech věkových kategorií a žánrů. Musíme dělat kulturu pro „chudé“ i pro „snoby“. A musí to být vyvážené. Na to dostáváme od města prostředky. Pořád mne straší koncert Karla Gotta, pořádaný mým předchůdcem. Byl to finanční propadák a ještě několik let MKS splácelo obrovský dluh. To se nesmí opakovat.

Co byste vzkázala čtenářům?

Aby nám zachovali přízeň a my se jim odměníme kvalitou.

Ptal se: František Ryneš