Ačkoliv fyzika opakovaně končí v žebříčcích popularity školních předmětů na zadních příčkách, jsou lidé, kteří pro ni dokáží děti nadchnout. Oblíbené fyzikáře mohou žáci základních a středních škol až do 31. prosince nominovat do soutěže ČEZ Ámos – Fyzikář roku v rámci celostátního klání Zlatý Ámos. Vítěz pro svou školu vyhraje 200 tisíc korun na technické vybavení učebny.

Skupina ČEZ v rámci soutěže Zlatý Ámos vyhlásila anketu o nejoblíbenějšího fyzikáře již posedmé. Z dosavadních výsledků vyplývá, že nejpoutavěji se fyzika učí v Jihočeském kraji – od ročníku 2013/2014 se z titulu ČEZ Ámos radovali hned tři tamní kantoři. Další tři pocházeli ze škol v Libereckém kraji, z Prahy a z Královéhradeckého kraje. Recept na úspěch byl ale u všech velmi podobný: jejich hodiny fyziky jsou plné zajímavých pokusů, povzbuzují žáky v samostatném hledání souvislostí a správných odpovědí, je s nimi legrace, jsou spravedliví a záleží jim na vzájemné důvěře.

Od pondělí 9. prosince je v prvním patře radnice na Karlově náměstí instalovaná galerie představitelů města, tedy starostů i předsedů národního výboru od roku 1850 až dodnes.

„Galerie starostů přináší přehled vedoucích osobností třebíčské radnice, počínaje prvním voleným starostou Martinem Hasskem, přes předsedy národního výboru a porevoluční starosty až po současnost. V čele města zatím ani jednou nestála žena, dosud vedlo Třebíč celkem 32 mužů,“ popsal galerii starosta města Pavel Pacal.

Nejdéle zastával svoji funkci Jan František Kubeš, a to 24 let. V letech 1945 až 1989 nebyl představitelem města starosta, ale předseda Místního nebo Městského národního výboru. Galerii nechalo zpracovat město, ve spolupráci s archivářkou Státního okresního archivu v Třebíči Jitkou Padrnosovou.

Díky zaměstnancům ČEZ bylo letos do charitativního projektu „Plníme přání, myslíme na druhé“ nominováno 104 osob z jejich okolí, které se ocitly v těžké životní situaci. Během měsíce a půl pak dokázali mezi sebou vybrat přes tři miliony korun, které následně Nadace ČEZ zdvojnásobila na konečných 6 330 562 korun. Rekordní suma, oznámená u příležitosti dnešního mezinárodního dne dárcovství Giving Tuesday, přesáhla loňskou částku o 1,4 milionu korun.

Projekt „Plníme přání, myslíme na druhé“ organizuje společnost ČEZ již třináctým rokem. Loni i letos nabídla zaměstnancům, aby se napřímo zapojili do rozhodování, komu přispět. Zaměstnanci mohou nejprve sami navrhnout někoho ze svého okolí, kdo podle nich potřebuje pomoci v nelehké životní situaci. Zaměstnanec se tak stává ambasadorem jím navrhovaného příjemce – společně sepisují životní příběh příjemce i plán, na co by byl finanční příspěvek využit. Z došlých návrhů jsou pak vybrány ty, které splňují podmínky grantového řízení Nadace ČEZ. Příběhy jsou následně zveřejněny na interní síti společně s výzvou všem zaměstnancům k dobrovolnému dárcovství. Přispět mohou jak konkrétnímu člověku, jehož příběh je nejvíce oslovil, tak na souhrnnou platformu, z níž se finance rozdělují rovným dílem mezi všechny zúčastněné.

Nový kabát má od dnešního dne jedna z chladicích věží Jaderné elektrárny Dukovany. Energetici tak po 10 měsících dokončili obnovu stavebních částí věže, která slouží k odvodu nevyužitelného zbytkového tepla při bezemisní výrobě elektřiny. Díky modernizaci vnitřních vestaveb se také podařilo značně snížit množství kapiček vody unášených prouděním vzduchu ve věži a tím i spotřebu vody z řeky Jihlavy. Náklady na celkovou opravu věže elektrárnu přišly na více jak padesát milionů korun.

Z chladicích věží, které jsou dominantou elektrárny, stoupá čistá vodní pára. Při maximálním výkonu všech čtyř bloků je současná maximální hodnota odparu 1m³/s. K viditelnému poklesu odparu došlo po provedené modernizaci vnitřních částí vestaveb u všech osmi věží. Jde o tzv. eliminátory, tzn. lamelové rošty, na kterých se zachycují drobné kapky unášené prouděním vzduchu, které padají zpět do bazénu pod věží a významně tak snižují celkový odpar vody a její spotřebu. Jedná se tedy o bezemisní výrobu elektřiny, která společně s Jadernou elektrárnou Temelín pokrývá přes 40 procent spotřeby České republiky a díky kterým nemusí uhelné elektrárny spálit přes 26 milionů tun uhlí a do ovzduší tak nebylo vypuštěno cca 20 miliónů tun CO².