Bylo záhadou, proč vlastně třebíčská radnice před dvěma roky angažovala málo schopného tajemníka Stanislava Rosu. Spekulovalo se, že jde o dohodu koalice s lidovci, i když Rosa své členství v KDU-ČSL tajil. Neslaný nemastný úředník nikomu z koalice nepřekážel, což byla evidentně jeho největší přednost.

Rok před volbami je však situace v koalici jiná. Rada je rozdělena na tři frakce, pomineme-li dva solitéry. Vedle „Kapucínů“ je to parta kolem místostarosty Pavla Pacala (Pro Třebíč) a „Heřmanovci“. Starosta Pavel Heřman (HZNR!) si již delší dobu uvědomuje, že tahá za kratší konec provazu. Silný spojenec proti Pacalovcům mu přijde vhod.

A tím spojencem bude jistě nová tajemnice města Simeona Zikmundová, bývalá ředitelka krajského úřadu v Jihlavě. Vřelými vztahy s Heřmanem a zejména místostarostkou Marií Černou (TND) se netají.

Jaká je Simeona Zikmundová? Názory na ni se diametrálně liší. „Je to schopná a loajální úřednice,“ charakterizoval ji krajský zastupitel, který ji zažil jako ředitelku krajského úřadu. „Je tělem a duší oddána lidovcům,“ dodal. „Na nás byla pes, nelitujeme, že si ji Dohnal vytáhl na NKÚ,“ říká krajský úředník.

Právě působení na NKÚ vyvolává určité pochybnosti. František Dohnal měl také blízko k lidovcům. Na Zikmundovou se velmi spoléhal. Kryla mu záda, psaly noviny. Schopná úřednice podle tisku uváděla do pořádku přehmaty svého šéfa. Sama to „nazývá strategickými cíli“. Dostávala nadstandardní odměny, přesahující tu 440 tisíc, tu zase 330 tisíc a různé finanční bonusy, prý za tvrdou práci. Právě plýtvání penězi Františku Dohnalovi policisté vyčítali. I když je téměř neuvěřitelné, že by se jako vrchní ředitelka správní sekce nepodílela např. na zadání personálního auditu za dva milióny, na přípravě nevýhodné nájemní smlouvy na sídlo úřadu, na angažmá úklidové firmy bez výběrového řízení, či na podobných kouscích, nebyla policií obviněna.

Na výtky ohledně svého působení na NKÚ odpovídá na svém webu svérázně. „Budeme naším Pánem hodnoceni podle ovoce, které vydáváme. Na NKÚ jsem pracovala tvrdě a poctivě, v souladu s hodnotami, které do mého života přinesl Ježíš Kristus“.

Uvidíme, zda bude stejně úspěšně krýt záda i Pavlu Heřmanovi. Sympatie k němu a „vysočinské kořeny“ jistě nebyly důvodem třebíčského angažmá. „To muselo být hodně zle, když jde z Prahy do Třebíče,“ říká třebíčský opoziční zastupitel. Možná je zle. Ale možná se budou pravým důvodům rošády všichni záhy divit.

František Ryneš