Exkluzivní rozhovor ředitele EDU o příčině neplánované odstávky Tisk
Pátek, 06 Září 2019 11:31

Druhý dukovanský blok stojí již dva měsíce. Na vině je netěsnost jedné z tisíců trubiček parogenerátoru, tedy výměníku tepla mezi primárním a sekundárním okruhem. Protože se podle délky nucené odstávky evidentně nejedná o běžnou netěsnost, požádali jsme o rozhovor na toto téma ředitele JE Dukovany Ing. Miloše Štěpanovského.

K čemu parogenerátor v elektrárně slouží?

Parogenerátor je výměník tepla. Slouží k výrobě páry, která pak pohání dvě rovnotlaké turbiny se čtyřmi turbogenerátory o výkonu 255 megawatt.

Jaká je konstrukce parogenerátorů v Dukovanech?

Každý ze čtyř reaktorových bloků elektrárny je osazen šesticí parogenerátorů, umístěných v hermetických boxech hluboko pod podlahou reaktorového sálu. U nás jsou umístěny horizontálně. Voda z primárního okruhu reaktoru ohřátá na 300 stupňů Celsia se přivádí do parogenerátoru, tam se rozdělí do 33 tisíc teplosměnných trubiček, které jsou ochlazovány sekundární vodou. Z té se vlivem tepla a nižšího tlaku vytváří pára. V JE Dukovany vyrobí během hodiny 477 tun páry o teplotě 260 °C a výstupním tlaku 4,75 MPa. Voda se po kondenzaci v kondenzátorech znovu předehřívá a je vedena zpět do parogenerátoru.

Co se vlastně přihodilo, že elektrárna již více než 60 dní stojí?

Při každé odstávce na údržbu a výměnu paliva se reaktor odstaví a vychladí. Po ukončení prací se znovu najede. Čas od času se může stát, že se na některé z 33 tisíc trubiček začne projevovat netěsnost , s čímž se počítá již při samotné výrobě parogenerátoru. K tomu dochází, byť v malém počtu případů, po celou dobu životnosti, a proto je počet trubiček naddimenzován již z výroby

Jak tu netěsnost odhalíte? Vždyť na primární i sekundární straně výměníku je voda.

Díky pravidelnému sledování chemického režimu a skutečnosti, že voda, která odvádí teplo z reaktoru, je mírně radioaktivní můžeme monitorovat přítomnost některých prvků, které se do sekundární vody mohli dostat jen z primární strany, protože tam je vyšší tlak.

Co se s takovou netěsností dá dělat? Zůstat jistě nemůže.

To jistě ne. Tyto netěsnosti jsou velmi malé, neovlivní provoz a opravují se při nejbližší odstávce. Trubička, která netěsní, se zaslepí zátkou a zátka se ještě na obvodu přivaří k desce kolektoru. Konstrukce parogenerátoru s určitým počtem zaslepení počítá, na výrobě se to nijak neprojeví. Kvóta povolená k zaslepení dávno není vyčerpána a myslím, že ani při prodlouženém provozu nebude.

Nyní to ale bylo jinak…

Netěsnost jsme objevili na konci plánované odstávky při kontrolách před uvedením bloku do provozu, a proto jsme se rozhodli ji opravit hned. Byla však v místě, kde byla již zaslepená trubka z dřívější doby. Díky citlivějšímu přístroji IRIS, půjčeného z JE Temelín, jsme objevili malýdefekt pod svarem záslepky, kam trubička ústí. Tudy docházelo k průsaku. Záslepku jsme odvrtali. Potvrdili si, že netěsnost je je pouhých pár milimetrů. Rozhodli jsme se jí vybrousit a poté zavařit. V rámci přípravě místa k opravě jsme ošetřili okolí postiženého místa včetně okolních trubiček, které jsme zaslepili..

Při velké rezervě v počtu zaslepovaných trubiček to zřejmě není problém.

Jistě, o počet nejde, rezervu čerpáme jen v řádu desetin procent. I tak postupujeme ve stanovení způsobu opravy konzervativně s ohledem na předpokládaný dlouhodobý provoz. Jedná se o technickou závadu, kterou umíme řešit. Při posuzování nejoptimálnější varianty postupu opravy jsme zohledňovali řadu parametrů, jako například křehnutí nebo pnutí v materiálu. Tuto závadu na naší elektrárně řešíme poprvé.

Jak tedy budete problém řešit?

Na hledání příčiny vzniku netěsnosti stále pracujeme ve spolupráci s předními odborníky. V rámci řešení posuzujeme několik variant postupu  opravy. Před jejich aplikací provedeme řadu zkoušek a testů na základě výsledků zvolíme tu nejoptimálnější. Bude s tím však také spojen náročný schvalovací proces. Pevně věřím, že se nám to podaří v průběhu příštích dvou týdnů. Ale rozhodně nechceme nic uspěchat.

Před deseti roky došlo ke zvyšování výkonu bloku o deset procent. Nebyly vibrace parogenerátoru při najíždění větší, než se předpokládalo?

Zvýšení výkonu bloku šlo z poloviny za zvýšením účinnosti turbiny a jenom z poloviny, tedy z pěti procent, za výkonem soustavy reaktor – parogenerátor. Vyšší vibrace to asi nezpůsobily. Pro parogenerátor jsou nebezpečnější teplotní dilatace.

dlouhodobě klademe velký důraz na kontrolní činnost a bezpečnost provozu.

Říkal jste, že je to první případ toho druhu. Nezvyšuje se nebezpečí, že při stáří 35 let se něco podobného objeví i na dalších parogenerátorech?

Jsme si vědomi, že každé technické zařízení stárne. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se tato porucha měla objevit i jinde. Stejně ale, zvýšíme kontrolní činnost.

A co když přece? A co když ve velkém množství? Jdou parogenerátory vyměnit?

Jdou, ale jednoduché by to nebylo. Teoreticky lze staré parogenerátory po odstavení bloku rozřezat, vynést ven a nahradit novými. Kdysi se uvažovalo o takových typech, které by se do hermetických boxů dostaly malými vstupy v rozebraném stavu a teprve tam by se smontovaly. Já jsem však skeptický. Druhou možností je vytvořit otvor nad parogenerátory do podlahy reaktorového sálu a parogenerátory jeden po druhém vytáhnout a nahradit novými. Technicky to možné je. Ale i tato možnost má svá úskalí.. Ostatně jsem přesvědčen, že tyto úvahy jsou zbytečné, stávající parogenerátory by měly vydržet i 50 let provozu.

Kdo by nové parogenerátory vyrobil, když Vítkovice jsou v konkurzu?

Tady by asi problém nebyl. Určitě by to zvládlo více firem. Ale šlo by i o finance. Museli bychom spočítat, na jak dlouhou dobu prodlouženého provozu by se tato rekonstrukce vyplatila.

Na EDU se politici střídají jako apoštolové na orloji, ale nic moc se kolem dostavby neděje. Ještě věříte, že se pátý blok postaví v Dukovanech?

Podle posledního vývoje událostí už ano, ministerstvo životního prostředí dalo příslušná povolení a vydalo kladné stanovisko k procesu EIA (vlivu na životní prostředí) k výstavbě dvou nových bloků v lokalitě Dukovany.

Ptal se František Ryneš

Redakční poznámka:

Podle zjištění redakce spočíval problém opravy ve skutečnosti, že při vybrušování místa prasklinky bylo dotčeno okolí dalších trubiček (ve tvaru "kytičky"), které je nutno také zaslepit. Ta si vyžádalo svařovací testy na cvičném zařízení.

Sdělení tiskového mluvčího EDI Ing. Jiřího Bezděka ze 6. září: "Dnes už je oprava dokončena a nyní provádíme sérii ověřovacích testů a kontrolních zkoušek."