Když na posledním zastupitelstvu rada města navrhovala, aby v přechodné době, než bude po volbách zvolena nová rada města, přešly pravomoci „utrácet“ do výše 5 miliónů korun na radu současnou, poukazovali někteří opoziční zastupitelé na možnost zneužití. Část opozice však návrh podpořila. Jednotlivé zastupitele obcházela vedoucí finančního odboru Marie Svátková. Slibovala jim, že na to dohlédne a že zneužití zabrání.

Hned následující jednání rady však dalo za pravdu skeptikům Jaromíru Barákovi a Daneši Burketovi.

Byly schváleny dodatky ke smlouvám s dodavateli. Dodatky, kterými se navyšují ceny staveb. A částky to nejsou ledajaké. V jednotlivých případech hodně stovek tisíc, dohromady v řádu miliónů. Jindy se prodlužují termíny dodání tak, aby dodavatelé nemuseli platit penále. Pokračuje uzavírání nájemních smluv na dlouhou dobu. Jsou vypisována nová výběrová řízení za milióny s termínem, kdy ještě nová rada nemůže vzniknout.

Jednání třebíčských radních má obdobu i jinde. Tiskem proskočil případ Slaného. Vlastně se tak děje na mnoha místech, kde rada města nevěří, že bude pokračovat ve stejném složení. A tak ve smyslu biblické rady „Dělejte si přátele nespravedlivým mamonem“ rozhazuje kde může. Záměr je očividný. Pustit žilou městskému rozpočtu, dokud mají vliv. A pokud možno zatížit město i do budoucna. Zase už cítíme pach korupce. Je nejvyšší čas na změnu. Pak bude nutno vytáhnout kostlivce z radničních skříní a pohnat viníky k odpovědnosti. Je to totiž vážnější, než že se Ivo Uher, Jan Karas, Stanislav Mastný a Miloš Mašek chovají jako, s prominutím, ožralí milionáři.

František Ryneš