Před týdnem skončilo baseballové mistrovství  Evropy patnáctiletých. Polovina se odehrála na zbrusu novém hřišti v Třebíči Na Hvězdě. Pro české barvy bylo úspěšné. Mladí borci vybojovali stříbrné medaile, když za celý turnaj podlehli jen (dvakrát) Itálii. Ve skupině za beznadějného stavu si právě proti Itálii zahrál i třebíčský zástupce Radim Novotný. A byl to on, kdo zatroubil ke zvratu. Bohužel bylo již pozdě. Ale Radim si určitě řekl o pozornost „bafuňářů“.

Na baseballu jsem již předtím jednou byl, v americkém Daytonu. Přiznám se, že mne hra, o jejíž pravidlech jsem měl jen kusé znalosti, příliš nechytla u srdce. Stejně jako odporný nápoj, který nevím proč nesl název Budweiser. V Třebíči však bylo komu fandit a televizní kurz pravidel hry také přispěl k pochopení, co se na antuce a trávníku děje, navíc v občerstvení čepovali Plzeň.

Seděl jsem na provizorní tribuně a s mladým kamarádem - studentem jsme rozebírali hru. A také nový stadion. Nešetřil jsem chválou. Opravdu, na první pohled nádhera. „Na první pohled ano,“ otočil se divák před námi. „Má ale svá ale“, podotkl a hned upřesnil. „Když zaprší, tvoří se na několika místech velké kaluže. Zřejmě nebyla stavební firmou dobře provedena drenáž,“ odhadl situaci.

Ať tak či onak, Třebíč má důstojný stánek pro sport, který ji může proslavit. Skončenému mistrovství Evropy se to příliš nepodařilo. Slibované zviditelnění našeho města se v očekávané míře nekonalo. Centrálním sdělovacím prostředkům byla soutěž patnáctiletých, s prominutím, šuma fuk.

František Ryneš